Los k nim byl přívětivější než k ostatním českým reprezentantům, přesto nebudou v prvním kole nabité soutěže mužských deblů na ME favority. Českokrumlovské dvojici Jaromír Janáček, Tomáš Švejda se v úvodním kole postaví nizozemští soupeři Ruben Jille, Ties Van Der Lecq. Po účastech na Evropských hrách i světovém šampionátu by mladá česká dvojice chtěla konečně prorazit. “Soupeře známe, limitovat nás ale může nerozehranost,“ shoduje se jihočeský pár před kontinentálním vrcholem, který v Kyjevě začíná v úterý.
Co říkáte na los, když to srovnáte třeba s Milanem Ludíkem, můžete být asi docela spokojeni?
JJ – V porovnání s ostatními Čechy máme poměrně příznivý los. Jsou tam jiné dvojice, s kterými bych v úvodním kole opravdu hrát nechtěl. Myslím si, že pro nás je důležitý, že máme kde trénovat a že si můžeme vůbec takový zápas zahrát.
TŠ – Holanďany známe dobře, protože jeden z dvojice shodou okolností jako kluk trénoval u nás v Krumlově. Oni spolu nehrají až tak dlouhou dobu, ale už stihli potvrdit svoje kvality, když porazili řadu dobrých párů, bude to hodně, hodně těžké.
Koukáte v pavouku i dál nebo jste se podívali jenom na svého prvního soupeře?
JJ – Já jsem se popravdě koukal jenom na to první kolo, dál už jsem to nestudoval.
TŠ – Já vím, kdo je v pavouku dál, ale samozřejmě se soustředíme na úvodní utkání. A jak je populární říkat — jdeme zápas od zápasu.
Kdo je pro Vás největším favoritem na evropské zlato ve Vaší kategorii?
TŠ – Osobně tipuji Dány Astrupa se Skaarupem Rasmussenem, i když mají sezonu nahoru-dolů. V poslední době jdou ale zase nahoru, takže to klidně můžou být oni.
JJ – Já fandím anglickému páru Ellis, Langridge. Myslím, že i když se jim poslední turnaje nepovedly, tak se na tyhle velké akce dokážou připravit, což potvrdili třeba i na Evropských hrách v Minsku.
Po dlouhé době jste absolvovali mezinárodní turnaj, Polish Open v Gniezdnu. Prohráli jste v prvním kole. Jak moc ovlivnila Váš výkon nerozehranost a jaký vliv to může mít i na evropském šampionátu?
TŠ – Myslím, že pro každého sportovce je po takové době těžké se vrátit. Prakticky rok jsme nehráli a je potřeba, aby se ten koloběh turnajů konečně rozběhl. Je to pro nás těžké bez zápasů naostro…
JJ – My to navíc máme tak, že první zápasy i se slabšími soupeři nám obecně příliš nejdou, což samozřejmě může být hned teď v Kyjevě velký problém. Ale nemůžeme se na to vymlouvat a musíme na Holanďany vletět.
Jak vůbec snášíte badminton bez diváků? Jsou typy hráčů, kterým to třeba i vyhovuje…
TŚ – Jelikož atraktivita těch turnajů Future Series a International Series není příliš vysoká, tak jsme na prázdné tribuny zvyklí. Pro nás to není velký rozdíl. Zápasy před prázdnými tribunami jsou spíše standardem na turnajích, na kterých se většinou pohybujeme.
JJ – Zatím jsme se ani v životě nesetkali s úplně narvanými tribunami. Jak říká Tomáš, my jsme na prázdné haly naučení.
Pokud se podíváme na sparingy, je důvod Vaší nerozehranosti i to, že jich je v Čechách málo?
TŠ – Máme kvalitní zázemí včetně trenérského vedení, dlouhodobě nás připravuje Radek Votava. Obecně ale v České republice není možnost kvalitních deblových sparingů. My se snažíme navázat spolupráci s kvalitním rakouským deblem v národním centru ve Vídni. Bohužel covidová situace je taková, že nám ji pandemie prozatím zhatila.
Co s Vámi vůbec dělají velké turnaje? Cítíte větší tlak a nervozitu z vrcholných šampionátů?
TŠ– Já tlak samozřejmě cítím. Mám to na každém turnaji. Speciální to bylo na Evropských hrách, což byla globální, nejenom badmintonová akce. Teď jsem hlavně rád, že konečně budeme zase hrát.
JJ – Na Polish Open nervozita byla už před zápasem, ale pak to ze mě hrozně rychle spadlo. V Kyjevě si zkusíme zápas užít a doufám, že to bude lepší než v Polsku.
Když se trochu odkloníme od ME a dostaneme se k možnosti zahraničního angažmá. Jan Janoštík působí v Rakousku, Adam Mendrek v Německu, přicházejí i Vám nabídky z ciziny?
TŠ – Z Rakouska nabídka přišla, z Německa ne. Pokud má česká extraliga a mezinárodní okruh standardní program, tak ten harmonogram je takový, že to prakticky nejde spojit.
JJ – Nabídky byly a asi i budou. Náš klub SK Badminton Český Krumlov nám poskytuje kvalitní zázemí, ať už materiálně nebo i finančně nám klub hodně pomáhá a my mu to chceme tím, že za něj budeme hrát, vracet.
Časté téma u párových disciplín je ponorková nemoc. Vy jste oba spíše introverti. Dokážete také jeden druhého seřvat a existuje u Vás ponorka?
JJ – My jsme se asi s opravdovou ponorkou zatím nesetkali, i když občas si trochu lezeme na nervy, ale že bychom se mlátili, tak to ne. Když to nejde, tak si pár dní od sebe odpočineme a pak je zase dobře.