Rok, který nemá obdoby. Žádný sportovní svaz se na situaci spojenou s koronavirem nemohl připravit, bylo to něco naprosto nového a nečekaného. Každý reagoval jinak. Nám se povedlo spustit přelomové projekty a navázat spolupráce, na které jsme velmi hrdí. Některé věci možná nešly tak dobře, jak jsme si představovali. Ale hlavní cíl – započít cestu profesionalizace, se nám podařilo nastolit. Vysvědčení však vystavuje valná hromada, která přijde na řadu již tuto sobotu 19. 6. v Orea Hotel Pyramida.
Na co můžeme být za ten podivný rok pyšní? To, co se nedařilo dlouhá léta a po čem se volalo možná ještě déle. Vznik Národního centra v Plzni, ve kterém se až na pár výjimek připravují nejlepší čeští hráči. Jiná cesta, jak se zařadit po bok badmintonově vyspělých zemí neexistuje, za tím si stojíme. Není to jen náš pohled na věc, ale hlavně názory zahraničních odborníků, trenérů a metodiků, se kterými jsme strávili dlouhé hodiny diskuzí.
Navázat na systémové změny musíme další přelomovou novinkou, kterou jsme oficiálně potvrdili tento týden. Příchod španělského trenéra Martíneze, který bude pomáhat s přípravou talentovaných juniorů a zlepšováním systému péče o talentovanou mládež. Španělský badminton šel právě cestou mladých, progresivních trenérů a podívejme se na jejich výsledky! Jména jako Marín, Corrales, Azurmendi nebo Peňalver dělají z dříve nebadmintonové země jednu z evropských špiček, minimálně v kategorii žen.
Jsme také hodně vidět, pokrytí médii je až několikanásobně vyšší než v minulých letech! Do České televize přichází světový badminton, jednáme o konkrétních podmínkách přenosů z domácí extraligy a zařazení české badmintonové stopy do vysílání. Věc, která byla dříve spíše z oblasti sci-fi, se pomalu ale jistě stává realitou. Články v renomovaných médiích jsou prakticky na týdenním pořádku. V této oblasti, stejně jako s lednovým uvedením nové identity, si vedeme velmi dobře také podle představitelů mnoha dalších sportů. Naše nová identita dokonce získala pozornost na mezinárodních odborných webech.
Jsou samozřejmě věci, které se nepovedly, to si musíme otevřeně přiznat. Napjaté vztahy mezi některými funkcionáři vytvářejí prostředí, kde namísto práce ku prospěchu všech badmintonistů musíme opakovaně obhajovat naši práci, a to prostě kazí celkový dojem. A taky dobrý pocit ze vší té práce a energie, kterou badmintonu každý člen našeho týmu věnuje. Bohužel se naše společnost – a náš svaz nevyjímaje – pořád ještě nenaučila spolupracovat a přát si vzájemně úspěch ve prospěch celku.
Přesto věřím, že naše práce je a s obnovením plného tréninkového a turnajového vytížení bude vidět o to víc. Plány a ambice do nadcházejících let jsou velké, pro sobotní vysvědčení si jdeme s hrdě vztyčenou hlavou.
Petr Koukal
předseda ČBaS