Měl by držet prapor českého badmintonu nejvýše. Pokud se v odborném prostředí zeptáte prakticky kohokoliv na otázku, kdo má potenciál být hvězdou blízké budoucnosti, uslyšíte jedno jméno – Jan Louda. Jak se mu s tímhle pocitem trénuje, a co ho v nadcházející sezoně čeká, se od plzeňského patriota, který se připravuje v Národním centru v západočeské metropoli, dozvíte v následujících řádcích.
Připouštíš si tlak, že bys měl být vůdčí osobností českého badmintonu nebo to neřešíš?
Tohle nějak moc neřeším, vnímám, že jsem vyhrál dva republikové šampionátu v singlu a že se ode mě výsledky očekávají. Ale jsem v klidu, obzvlášť teď, když jsou ty turnaje brutálně nabité, tak na sebe netlačím, že bych musel hned všechno vyhrávat. Trénuju, věřím sám sobě, a doufám, že se úspěch dostaví.
Když si zmínil to, jak jsou v současné době i turnaje International Series dobře obsazované, především asijskými hráči, co si můžeš právě od nich nejvíc vzít?
Mně se proti asijským hráčům hraje celkem dobře, snaží se hrát delší výměny, pořád stejný styl. Jejich hra je docela předvídatelná, je lehčí se připravit na ně, než na Evropany. Cesta, jak je porazit, je v dobré fyzické připravenosti. A pak také v tom, přehrát je rychlostí úderů. Pokud hrajete ale pořád stejně a ve stejném tempu, tak je to voda na jejich mlýn.
Tvůj trenér Josef Rubáš má početnou skupinu svěřenců, navíc zápasy na International Series jdou hodně rychle po sobě, stíháte vůbec pořádnou taktickou přípravu před jednotlivými zápasy?
Pokud se hraje kvalifikace, tak jsou většinou první kola trochu lehčí, takže je to spíš o obecném nastavení hráče, než vyloženě speciální taktice na soupeře. Pak už samozřejmě taktické věci individuálně probíráme, jak to každému vyhovuje, zase to nesmí být ale moc dlouhé. V poslední době se hodně soustředíme na výměny v důležitých stavech, a snažíme se právě v klíčových výměnách hrát nejlepší badminton.
Jak často se stane, že taktický plán na soupeře vůbec nefunguje?
Je dobré, že trenér většinou dovede taktiku během zápasu změnit. Nechodíme do zápasu ale jenom s jednou strategií, ale spíš s takovým obecným rámcem toho, co soupeř hraje.
Jak moc Tebe osobně svazují koronavirová opatření, která jsou na těchto menších turnajích?
Na menších akcích je to spíš volnější, antigenní test, který platí dva dny, a pak znovu, ale jinak jsme fungovali jako normální lidi, chodili jsme do obchodů, potkávali ostatní hotelové hosty, nebylo to tak přísné.
Možná o něco přísnější režim zažiješ ve Španělsku, kde Tě čeká turnaj série International Challenge. Jak bude vypadat tvůj turnajový kalendář poté?
Ve Španělsku se hraje v Alicante, kde budu hrát kvalifikaci, je to pro mě velká výzva dostat se do hlavní soutěže, protože tam budou startovat skvělí hráči… V červenci je vše posunuté nebo zrušené, v srpnu mě pak čekají turnaje v Dánsku a Bulharsku.
Jak zvládáš badmintonový zápřah v Národním centru se studiem vysoké školy, kde studuješ technický obor?
Všechno je to o domluvě, snaží se mi hodně vyjít vstříc. Přednášky jsou navíc nahrávané, takže si je můžu stáhnout a pustit kdykoliv. Příští rok to bude ale asi ještě náročnější, budu psát bakalářku.
A najdeš si ještě nějaký jiný koníček, případně dá se stihnout nějaké to pivo, když jsi přímo z meccy oblíbeného moku?
Výjimečně se dá… Teď ale s bráchou předěláváme chatu, kterou máme kousek od Plzně, což zabírá většinu volného času.
A životospráva, na kterou se také v poslední době hodně dbá. Hlídáš se hodně nebo naopak nemusíš vůbec?
Tabulky nebo kalorie vyloženě nepočítám, ale samozřejmě se stravuji tak, abych byl připravený na trénink a po tréninku dobře regeneroval. Necítím ale, že kdybych to hlídal pečlivěji, že by mě to v tuto chvíli posunulo nějak výrazně výš. Spánek je ale základ, tam na osmihodinové minimum dbám hodně…