Badminton je snad jediné olympijské odvětví, ve kterém se japonští sportovci nepotkali s formou. Jako poslední skončily dvě spolufavoritky soutěže žen – Nozumi Okuhara a Akane Yamaguchi. Jediný bronzový kov, a už to tak i zůstane, vybojoval pro pořadatelskou zemi v souboji o třetí místo smíšený pár Yuta Watanabe, Arisa Higashino. Překvapením skončilo velké finále této kategorie. V souboji čínských dvojic triumfoval pár Yi Liu Wang, Dong Ping Huang, který zaskočil favorizované světové jedničky, když je porazil teprve potřetí z 16 pokusů.
Nejprestižnější kategorie singlistů neměla v sedmý den olympijských soutěží na programu jediný zápas, a tak se pozornost přesunula na vyvrcholení kategorie smíšených dvojic a také na čtvrtfinále žen a semifinálové boje mezi mužskými debly.
Nozomi Okuhara chtěla pro svou zemi vybojovat olympijské zlato, po bronzu z před pěti let to mělo být završení jejího vývoje, navíc na domácích kurtech. Moc se na účast pod pěti kruhy těšila, konec však přišel dříve, než se vůbec k boji o medaile stačila dostat. Všichni už možná přemýšleli o hvězdném semifinále Okuhary se světovou dvojkou z Číny Chen Yufei. Ale, chyba lávky…
A znovu v tom měla prsty zástupkyně největší badmintonové velmoci, devátá badmintonistka světa He Bing Jiao. “Je to pro mě strašně frustrující, mám v sobě tolik emocí. Ale musím se tomu postavit a čelit faktu, že tohle byla v současné chvíli moje reálná úroveň hry,” nebrala si po porážce servítky domácí favoritka, která neměla pro vyhoření domácích hvězd vysvětlení. “Všichni máme na čem pracovat, ale nemyslím si, že by tu byl nějaký společný jmenovatel našeho neúspěchu na hrách,” konstatovala bývalá světová jednička.
Indka Pusarla Sindhu se umí na velké akce připravit, což dokázala vítězstvím na MS 2019 nebo na olympijských hrách v Riu, kde brala stříbro. Teď vyprovodila druhou domácí naději Akane Yamaguchi, po setech 21:13, 22:20.
“Jsem spokojená s tím, jak jsem zápas kontrolovala, potěšilo mě, že jsem neudělala moc chyb,” komentovala průběh střetnutí sedmá hráčka světa, která také přepsala sportovní historii své země. Stala se vůbec prvním indickým badmintonistou, který dokázal dvakrát po sobě postoupit do semifinále olympiády.
V mužské čtyřhře se z postupu do finále radují Tchajwanci Lee Yang a Wang Chi-Lin. Nutno podotknout, že jen navazují na své suverénní výkony ze začátku roku, kdy na asijském turné vládli badmintonovému světu. V semifinále zdolali indonéské veterány Mohammeda Ahsana s Hendrou Setiawanem, kteří tak nenaváží na své nejlepší časy, ve kterých brali několik titulů mistrů světa.
V druhém semifinále obstáli Číňané, mistři světa z domácího šampionátu v Nanjingu, Li Jun Hui a Liu Yu Chen. Ti nedarovali ani sadu přemožitelům “Minions”, malajskému páru Aaron Chia, Wooi Jik Sook. Navázat na dvě po sobě jdoucí olympijská zlata svých krajanů, to by byl splněný sen urostlého čínského páru..
Badminton je hra, která se hraje na dva vítězné sety do 21 bodů a pokaždé zvítězí Číňané. Přesně takhle by se dala slavná hláška fotbalové legendy Garyho Linekera přenést i do badmintonového světa, pokud se podíváme na výsledky letošního vrcholu.
První medaile z nejcennějšího kovu si v Tokiu pověsili na krk právě Číňané, ale ne ti, kteří papírově měli. Suveréni posledních let a světové jedničky Zheng Siwei a Huang Ya Qiong. Po první sadě, ve které neustále jen dotahovali, začali duel otáčet v druhém dějství. Rozhodující set ale znovu patřil outsiderům, kteří měli před zápasem bilanci se svými krajany doslova hrozivou – 2:13.
V tom nejdůležitějším střetnutí v jejich kariéře ale zvládli využít třetí mečbol a mohli začít slavit. “Bylo to pro nás lehčí, protože soupeři jsou našimi týmovými parťáky, proto jsme se i v zápase cítili v pohodě. Věděli jsme, že ať to dopadne jakkoliv, zlato zůstane v Číně. Teď se ale cítím prázdný, po tak vyčerpávajícím týdnu,” říkal dojatý Wang Yi Lyu, nový olympijský šampion ze soutěže mixů, jenž triumfoval společně s Huang Dong Ping.
Japonskou medailovou záchranou se nakonec stal pár Yuta Watanabe, Arisa Higashino, který vybojoval první a také už jistě poslední cenný kov na tolik očekávaném domácím vrcholu.
Obdivuhodné, fenomenální – takové přívlastky si naopak zaslouží zástupci Číny. Po více než roce, kdy se neúčastnili mezinárodních turnajů, se dokázali připravit na Tokio impozantně. Můžeme jenom gratulovat a dávat klobouk dolů hodně nízko.