Rozhovor s Laďou Vorlem - trenérem reprezentace

Český badminton má za sebou úspěšný rok – Laďa Vorel, trenér dospělé reprezentace, může být spokojený, spokojenost je znát i z tohoto rozhovoru; ale nepleťme si spokojenost s uspokojením, jak i Laďa zdůrazňuje, je stále na čem pracovat. Kristína Ludíková pod jeho vedením vyrostla v juniorskou mistryni Evropy (viz druhá odpověď), družstvo na Sudirman cupu vyhrálo svou výkonnostní skupinu a v neposlední řadě se Laďovi podařilo výborně zorganizovat Mezinárodní mistrovství republiky, tradiční český turnajový vrchol.

Prvním vrcholem roku 2007 bylo MČR v Českém Krumlově, které se, co do výsledků, dá stručně shrnout slovy „Suverénní Eva Brožová - Titěrová a první vítězství Petra Koukala“. Jaké bylo z Tvého pohledu?

Před MČR v Českém Krumlově jsme v rozhovoru řekl, že předpokládám nástup mladé generace. V mužích Petr Koukal dokázal poprvé přehrát 9-ti násobného mistra ČR Honzu Fröhlicha. Své ambice potvrdili i Pavel Florián, Jakub Bitman a Tomáš Kopřiva, který sehrál s Honzou Fröhlichem vyrovnaný zápas (18, 18). V ženách Eva Brožová-Titěrová znovu dokázala, že se umí na MČR mimořádně připravit. S Kristínou Ludíkovou sehrála velmi kvalitní utkání. V rozhodujícím 3. setu zaslouženě vyhrála 21:19. Dle mého názoru je velká škoda, že prosazení Evy v mezinárodním badmintonu nebylo na takové úrovni, jak by mělo být. Eva na to rozhodně měla.

V Tvém případě nemohu vynechat dubnové vítězství Kristíny na Mistroství Evropy juniorů. Ty znáš Kristínu asi vůbec nejlépe – jaká byla její cesta od vašeho prvního setkání až po zlato na MEJ ve čtyřhře?

Kristínu jsem poznal jako 13-ti letou žákyni na vánočním turnaji v Břeclavi, kdy mi na první pohled bylo jasné, že se jedná o mimořádně talentovanou badmintonistku. Od té doby se datuje spolupráce mezi Kristínou, jejím tátou Petrem Ludíkem a mnou. V 15 letech přišla do Brna studovat Obchodní akademii (letos maturuje). Badminton byl a je vždy u ní na prvním místě a tomu je vše ostatní podřízeno. Myslím, že málokterý z hráčů v ČR by zvládl to, co Kika zvládá v německém kempu BWF v Saarbruckenu.

Kristína ale neusnula na vavřínech dvou juniorských medailí a jako velmi perspektivní evropská hráčka se od května pere se soupeřkami v olympijské kvalifikaci.

V současné době bojuje na turnajích nejen se soupeři, ale i s těžkými losy (4x Juliane Schenk, naposledy v Moskvě Petya Nedelcheva). Potřebuje ještě uhrát 4-5 dobrých výsledků, aby se posunula o pár míst ve světovém žebříčku a tím se výrazně přiblížila účasti na OH v Pekingu.

I ostatním českých hráčům se daří výborně. Jan Vondra a Jan Fröhlich ještě o něco povýšili vynikající standard minulých let, Petr Koukal a Kristína Ludíková zažívají životní rok, Martina Benešová nedávno postoupila mezi sto nejlepších hráček na světě.

Umístění hráčů na světovém žebříčku k dnešnímu dni Koukal 38., Fröhlich 51., Vondra 66., Florián 133., Ludíková 66., Benešová 100. je v historii českého badmintonu zcela mimořádné. Pozice Petra a obou Honzů zaručuje účast na OH, ale bohužel Kristína je pořád „na hraně“ a Martina má už dost značnou bodovou ztrátu. Přesto věřím, že účast jednoho hráče a jedné hráčky je velmi reálná.

Sudirman Cup přinesl další úspěch v krátké době. Český tým dokázal vyhrát svou výkonnostní skupinu a postoupit „o krok výše“, družstvo konečně vytěžilo z úrovně svých výborných jednotlivců maximum. Jak hodnotíš tento výborný úspěch?

Bylo to především kolektivní dílo všech hráčů. Všichni si své zápasy odehráli na 100% a vše okolo bylo podřízeno úspěchu družstva. Nebylo jednoduché určovat sestavu, ale vždy jsme vše rozhodovali pro úspěch kolektivu. Sílu družstva určovala vyrovnanost našich mužů, proto předpoklad k vítězství vedl proti silným soupeřům přes singl mužů, debl mužů a mix. Výsledky všichni znáte.

Jeden osobní dotaz – pozorně jsem četl články z Glasgow a na dvě věci bych se rád dodatečně zeptal. Poté, co jste přehráli Bulharsko, tak se v článku objevilo „Celkový stav 4-1 neunesl bulharský trenér Orlin, který při podávání ruky s Láďou Vorlem nezvládl emoce a choval se velmi nesportovně. Ve stejném duchu pokračoval ještě v autobuse na hotel.“ K čemu došlo?

Po zápase jsem šel kamarádovi, trenérovi bulharského družstva Orlinovi, poblahopřát, bohužel on prohru svého družstva neunesl. Vyjadřoval se na naši adresu urážlivým způsobem a pokračoval v tom i cestou v autobusu na hotel.

Ani se mu nedivím, Bulharsko jste opravdu přejeli, druhý den porazili i Austrálii a postoupili do lepší skupiny. Jak vidíš ambice týmu na další ročník Sudirman cupu?

Myslím, že síla družstva je opravdu velká. Jestliže kluci s výkonností vydrží a děvčata se určitě budou zlepšovat, máme ambice se poprat o dobré umístění i ve 3. skupině.

Jak hodnotíš posun českého badmintonu ve světovém či evropském měřítku. Především ve dvouhře mužů už patříme mezi top státy Evropy. Jaké byly reakce na náš týmový úspěch či na výsledky jednotlivých hráčů?

Největším důkazem posunu českého badmintonu nejen Evropě, je nasazení družstva mužů mezi nejlepší evropskou osmičku na únorovém Mistrovství Evropy družstev mužů (Thomas Cup).

Výborné výsledky v olympijské kvalifikaci, kdy se českým hráčů daří prakticky na každém turnaji kam přijedou, bohužel odešly v ten nejhorší čas – na Mezinárodním mistrovství ČR. Muži nepřešli druhé kolo, ale naštěstí se dařilo Kristíně, která byla třetí ve čtyřhře – její zápasy jsi prožíval velmi intenzivně, aby také ne. Jak hodnotíš s odstupem času mezinárodní mistrovství, jehož jsi byl hlavní pořadatel?

MM ČR bylo po všech stránkách hodnoceno velmi kladně. Na šampionátu startovalo 250 hráčů z 32 zemí celého světa včetně předních hráčů světového i evropského žebříčku. Význam tohoto turnaje potvrdil přímý přenos finálových zápasů přenášených Českou televizí a zájem veřejnosti, která v hale vytvořila skvělou atmosféru. Celkovou úroveň turnaje významně zvedla účast holandsko společnosti Tournamentsoftware a možnost sázek po internetu (Bwin). Pro mě osobně bylo největší odměnou uznání a osobní poděkování ze strany hráčů i trenérů.

Jak bys celkově zhodnotil rok 2007 z pohledu dospělé reprezentace?

Výsledek našeho reprezentačního družstva na Sudirman Cupu ve skotském Glasgow dokázal obrovský vzestup českého badmintonu a výsledky jednotlivců na turnajích zařazených do světového kalendáře rovněž dokazují, že Evropa i svět musí do budoucna s českým badmintonem počítat.

Rok 2008 bude lepší už jen tím, že pokud vše dobře dopadne, dva čeští hráči pojedou na olympijské hry. Ale je zde ještě Mistrovství Evropy a další velké turnaje. Dočkáme se ještě lepších výsledků než letos, bude křivka výkonů českých hráčů ještě stoupat?

Největším úspěchem příštího roku bude v první řadě účast našich hráčů na Olympijských hrách v Pekingu. Na Mistrovství Evropy družstev mužů známe rozlosování naší skupiny (Švýcarsko, Rakousko a Wales) a já věřím, že rozhodně potvrdíme naše nasazení a porveme se o postup na finále Thomas Cupu v indonéské Jakartě. Na Mistrovství Evropy smíšených družstev obhajujeme 11. místo a rovněž síla našeho družstva nás doufám posune o stupínek výš. Nemohu také opomenout nastupující mladou generaci (Jakub Bitman, Pavel Florián, Tomáš Kopřiva, Dominika Koukalová), která se již začíná svými výsledky na mezinárodních turnajích prosazovat do hlavních soutěží a je jen otázka času jejich dalšího výkonnostního posunu.

Co bys popřál českému badmintonu do roku 2008, do roku padesátiletého výročí u nás a snad i do „českého badmintonového roku olympijského“?

Příští rok bude pro český badminton významný. Možnost účasti našich hráčů na olympiádě po 16-ti letech je obrovskou motivací nejen pro hráče, ale i pro celou badmintonovou veřejnost. Olympijské hry mohou pomoci velkému rozvoji badmintonu u nás, tím i nárůstu členské základny. To je určitě přání nás všech badmintonistů. Hráčům bych chtěl popřát hlavně pevné zdraví a spoustu sportovního štěstí, jak při hře, tak při losech na turnajích. Všem, kteří se budou podílet na oslavách 50-ti letého výročí badmintonu přeji pevné nervy při organizování akcí spojených s tímto výročím.

Pepa Rubáš

Přečtěte si další články