Rozhovor s Janou Honnerovou o olympijské kvalifikaci

Jana mi napsala, že k této fotce mohu klidně připsat něco o hájení
národních barev nebo potrhané síti... Já ale napíši jen
"K tomu není co dodat."

K první polovině olympijské kvalifikace jsme pro vás připravili sérii rozhovorů s deseti velmi důležitými osobami českého badmintonu. Tuto „VIP sérii“ jsme zahájili rozhovorem se Zdeňkem Musilem, předsedou Českého badmintonového svazu a dvěma špičkovými českými hráči – Evou Titěrovou a Pavlem Floriánem.

Badminton se ale nemusí jen hrát. Mojmír Hnilica se do finále olympijských her „probojoval“ jako rozhodčí. V Aténách 2004 byla i Jana Honnerová, která se navíc před měsícem zúčastnila i předolympijského testu v Pekingu.

Ve třech rozhovorech jsme záměrně mylně tvrdili, že tam byla jako rozhodčí.
Omyl. Jana v Číně byla na špionáži.

Jaké jsou závěry z Tvé špiónské mise?

Bedlivě a zblízka jsem nastudovala čínskou špičku na Olympic testu v Pekingu a teď už vím úplně přesně, jak na to. Dlouho jsem váhala, jestli si svá zjištění nechám pro sebe, ale nakonec jsem se rozhodla, že nebudu škrt.

Tak, vážené olympijské naděje, musíte na to takhle:

Je potřeba být ukrutně rychlý. Asi jako Šinkansen, což je třikrát víc než Pendolino.
Je potřeba být zatraceně přesný. Zvlášť efektivní je donutit míč olizovat síť shora a čáry zevnitř.
Taky je praktické mít pořádnou šlupku, ačkoli tím riskujete, že elegantní líznutí čáry zevnitř nikdo neocení, protože ho nepostřehne.
Bonusem je hodně vysoko skákat. V praxi to vše vypadá jako na přiložené fotce. Z polohy míče je zjevné, že Lin Dan je rychlý, poněvadž je pod balónem včas. Šlupka se chystá, to je zjevné, přesná bude, protože ten zmetek má přesnou každou, a výskok, ten je samodokumentující. Zdá se vám Lin Dan na fotce rozmazaný? To je v pořádku. Je totiž tak rychlý, že je rozmazaný pořád.

Ano, ta šmouha je Lin Dan.

Jaký je Tvůj největší zážitek spojený s badmintonem na olympijských hrách?

Ploužák s čerstvým šampiónem v jednom z podsvětních klubů athénského přístavu. Taufik je sice enfant terrible, ale zadek má pěkný. I na omak. (zasněný úsměv)

Sleduješ olympijskou kvalifikaci?

Moc ne.

Který výsledek v její první polovině Tě nejvíce zaujal?

Taufik se usadil, v srpnu se mu narodila dcera. Už mě asi šáhnout nenechá…

Bude mít podle Tebe pohádka šťastný konec a český badminton po 16 letech opět svého zástupce na olympijských hrách?

Dovolím si Ti odporovat. Deaflympiáda je přeci taky trochu olympiáda, a pokud vím, český badminton se na ní zaskvěl, minimálně 2001 v Římě a 2005 v Melbourne.

Kdo podle Tebe do Pekingu postoupí?

Spousta Číňanů a dva Češi.

Co bys popřála českým hráčům do druhé poloviny kvalifikace?

Ve světle předminulé odpovědi bych ráda popřála Tobě konec trablů s různými zraněními a další zaskvění (ač je to ještě daleko) v roce 2009 v Tchaj-pej.

Děkuji, ale zatím to se zdravotními problémy vypadá na nekonečný příběh. Závěrem bych rád dodal, že Deaflympiáda není jen „taky trochu olympiáda“, ale skutečná olympiáda pro neslyšící sportovce – se zahájením a zakončením, s více než sto padesáti sadami medailí a tisíci sportovci.

Pepa Rubáš

Přečtěte si další články