Věk,
datum narození: 30 let, 14. 8. 1977
Místo narození: Praha
Výška/váha: 193cm / 86,5kg
Bydliště: Praha
Klub: TJ Spoje Praha
Trenéři: Jan Kalista, Richard Hobzik, Ladislav Šrámek
Nejlepší dosažené místo na světovém žebříčku: 55.
Pozice na světovém žebříčku: 72.
- aktuální pozice na světovém žebříčku...
Pět největších úspěchů:
1. místo na Romanian International
finále na Spanish International (2007)
semifinále na Spanish International (2004)
Sportovní sen: start na ME jednotlivců 2008
1. května 2007 byla zahájena jeden rok trvající olympijská
kvalifikace. Jak zatím hodnotíš své výsledky?
Ze začátku se mi moc nedařilo. Na Mauritiu jsem na tři sety
prohrál s Petrem Koukalem. Musím uznat, že tam byl o něco
lepší.
Ale
to bylo v době, kdy jsem ještě získával kondici a herní
kvalitu do olympijské kvalifikace,
což se hned za tři týdny ve Španělsku projevilo.
Tím se dostáváme ke druhé otázce, kde už asi tuším Tvou
odpověď. Se kterým turnajem jsi nejvíce spokojen?
Bylo to právě v předchozí otázce zmíněné Spanish International.
Nechci se přeceňovat, ale myslím si, že to byl nejkvalitněji
odehraný turnaj od českého hráče
vůbec. První dvě kola nebudu počítat. Ve třetím kole jsem
porazil Kaspera Øduma, bývalého juniorského mistra Evropy,
který v té době byl dánská čtyřhra a na
turnaji byl třetí nasazený. Porazil jsem ho s přehledem, na
dva sety 21:17 a 21:16. Toho si cením hodně, protože jsem s
ním měl bilanci 0:7, ve Španělsku jsem ho poprvé porazil.
Takže 1:7.
Ano, už to není kanár. (úsměv)
V dalším kole jsem hrál s Japoncem Yousuke Nakanishim, který
tam byl neuvěřitelně rychlý a každý se mi smál, že teď
určitě prohraji. Já jsem si hodně věřil, říkal jsem si, že s
takovým prckem neprohraji. (úsměv)
Ze začátku mě dostával, ale potom se projevila moje kvalitní
hra založená na rychlosti a Nakanishi
neměl žádnou šanci, dal jsem mu 21:9 a 21:13.
Jak ta pohádka o českém Honzovi ve Španělském království
pokračovala?
V semifinále, kde už si každý myslel, že to je maximum, čeho
mohu dosáhnout, jsem dostal Przemyslawa Wachu, v té době 14.
na světě. Dlouhodobě je to třetí Evropan. Já jsem
ho dal v pohodě, na dva sety 21:16 a 21:18. Myslím, že letos
na Evropě bude mít znovu medaili – proto si myslím, že bych
tam měl hrát i já, měl bych dostat šanci bojovat o medaili.
Jaké konkrétní utkání v olympijské kvalifikaci hodnotíš
nejvýše?
Byl to právě zápas proti Przemkovi Wachovi.
Potom se ale forma postupně začala vytrácet, i kvůli
Tvému zranění.
Hned týden po Španělsku jsem hrál s Dánem Peterem
Mikkelsenem. Ve finále Spanish International jsem s ním na
tři sety prohrál, ale týden na to jsem ho na dva porazil.
Takže to pro mě byla trochu satisfakce.
Ve druhém kole to bylo herně trochu hroší, ale ještě jsem
vyhrál. Ve třetím kole jsem dostal nasazenou dvojku,
Richarda Vaughana. Anglický rozhodčí mě ve dvou klíčových
balónech, které byly určitě pět centimetrů do hřiště,
zaříznul, ohlásil out.
Jakoby se tam něco zlomilo, i na dalším turnaji v Rusku jsem
nebyl tak koncentrovaný. Možná i proto jsem se tam zranil,
natrhnul jsem si lýtkový sval a začalo to se mnou jít z kopce.
Myslím si, že na to, jak jsem byl zraněný jsem odehrál pořád
kvalitní zápasy. Ale už nebylo to v takové rychlosti a v
takové kvalitě, takže jsme prohrával s hráči, se kterými
bych prohrávat neměl.
Na který konkrétní turnaj bys nejraději zapomněl?
Na utkání v Turecku, kde jsem se těsně před utkáním udeřil
traverzou do hlavy, udělal jsem si snad lehký otřes mozku,
prohrál jsem tam šílený zápas. Potom jsem dostal horečky. V
hotelu začalo hořet, všechny evakuovaly, jenom mě tam
nechaly spát. Ten turnaj nehodnotím špatně, jako spíš
tragicky. (smích)
Jak bys celkově zhodnotil vývoj olympijské kvalifikace a
případně i své soupeře?
I přes zmíněné zranění lýtka, které mě stále limituje, jsem
byl připraven na Mistrovství republiky udělat kvalitní
výsledek. Už v semifinále se mi to povedlo, porazil jsem Jan
Fröhlicha. Přimělo mě to – hlavně po psychické stránce –
abych se ještě pokusil o úspěch v
olympijské kvalifikaci, protože si pořád myslím, že to není
ztracené a když se dobře připravím na tři turnaje a proměním
je v kvalitní výsledek, tak si myslím, že budu znovu na
dosah Petra Koukala.
Karty jsou v současné chvíli tak rozdané, že Petr je v téhle
chvíli přede mnou o mnoho. Vím to. Ale když se mi zadaří,
tak jak se mi zadařilo ve Španělsku, tak ještě vůbec nic
není rozhodnutého. Musím ale říct, že Petr má velmi dobře
našlápnuto. Když jsem ho viděl hrát na turnajích, klobouk
dolů, hrál velmi dobře. Líbila se mi jeho agresivní, útočná
hra. Na jeho věk hraje velmi dobře.
Když jsem zhodnotil Petra, rád bych zhodnotil i Honzu
Fröhlicha. Honza minulou sezónu zahrál famózně, vyhrál třeba
turnaj na Slovensku. Je sice pravda že i letos se mu
podařilo vyhrát, v Bulharsku, ale ten turnaj bych
nepodceňoval, vyhrál tam s dobrými hráči, ale musím říct, že
Honza v současné době není v dobré psychické pohodě.
Ale pořád je to velký hráč a nelze ho jen odepsat. Je to
velmi kvalitní hráč a velmi si vážím toho, že jsem ho poprvé
na mistrovství porazil; to ale neznamená, že jsem lepší než
on, prostě se mu v poslední době nedaří a já jsme toho
využil.
Myslím, že by se to měl překousnout, vyhecovat se, říct si,
jdu do toho znovu a ještě se o olympijské hry poprat.
Čtěte dále...
