Rozhovor s Petrem Koukalem nejen o Mistrovství světa

Petr Koukal
po MS 48. hráč světa

Krátce po 16. mistrovství světa v malajském Kuala Lumpuru se nám podařilo připravit exkluzivní rozhovor s Petrem Koukalem.

Kdy začala a jaká byla tvá předturnajová příprava?

Před Mistrovstvím světa jsem byl v Asii šest týdnů, během kterých jsem odehrál turnaje v Thajsku a na Filipínách, týden trénoval v čínském Nanningu s tamním oddílem a tři týdny se připravoval přímo v Kuala Lumpuru v proslulém oddílu Nusa Masuri. Tam jsem zažil velmi tvrdý trénink, každý den se začínalo velmi brzy ráno (5:30) a tréninky byly velmi náročné a intenzivní. Přesto jim nechyběla vysoká herní kvalita a pro mě to byl jednoznačně ten nejlepší tréninkový pobyt, který jsem dosud zažil.

I přesto, že jsem se snažil ke konci trochu se šetřit a vyladit formu na MS, tak se na mě projevila únava z těch dvou velmi tvrdých týdnů i z předchozího badmintonového putování po Asii.

Jaké byly tvé pocity těsně před zahájením turnaje?

Mistrovství světa nebylo podle mého názoru příliš dobře zorganizované, ale na asijské poměry to bylo stále ještě OK. Jedná se o malé detaily, které když se ale nakonec sečtou, tak vytvoří nepříliš pěkný dojem. Hotel byl hezký, s dobrým zázemím a velkými pokoji. Horší už to bylo například s obsluhou v restauracích, kvalitou snídaní, úklidem pokojů apod.

Stadion pro 16 000 lidí, starý teprve několik let, poskytoval hráčům dost prostoru i komfortu pro všechno potřebné. Mě osobně velmi vadil vítr a zima v hale, přišlo mi to zbytečné. Podle mého názoru stačilo halu vychladit v pauzách mezi zápasy a na utkání samotná nechat klimatizaci vypnutou.

V prvním kole byl tvým soupeřem 20. hráč světového žebříčku Tsuen Seng Lee. S jakou taktikou jsi šel do zápasu?

Los to byl jednoznačně velmi nepříznivý. Nejen s ohledem na to, že jsem se soupeřem hrál před čtyřmi týdny na Filipínách, ale také protože soupeř – 20. hráč světa – je opravdu velmi silný a kvalitní hráč, který je ve skutečnosti ještě lepší než dvacátý na světě. S několika hráči nad ním by si jistě dokázal poradit a je jen otázka času, kdy se probojuje minimálně do první světové patnáctky. O všem vypovídá jeho zápas se 4. hráčem světa Bao Chunlaiem ve druhém kole, kterému podlehl až v těsné koncovce 3. setu po hodinovém neuvěřitelně vyrovnaném boji.

Snažil jsem se hrát opatrněji než na Filipínách a úplně eliminovat chyby. V prvním setu se mi to dařilo a prohrál jsem až v koncovce, ale ve druhém setu už byl soupeř lepší.

Výsledek je bohužel poměrně jednoznačný, především ve druhém setu (8:21). Jak se z tvého pohledu zápas vyvíjel?

Viz předchozí otázka. V hale bylo mnoho soupeřových fanoušků, kteří ho hlasitě podporovali a hnali dopředu po každé výměně, ale to mi příliš nevadilo, s tímto už jsem se naučil hrát, aniž by mě to jakkoliv rozptylovalo. Rozhodně bych se soupeřem odehrál daleko vyrovnanější zápas v podmínkách, na které jsem zvyklý (zejména malá hala a „bezvětří“). Soupeř je na tyto podmínky mnohem více zvyklý a dokonale toho využil.

Překvapil mě hlavně druhý set, kdy jsem si myslel, že budu hrát daleko lépe, protože budu na rychlejší straně, kde jsem si předtím na Filipínách uhrál 18 bodu, ale rychlejší strana v této hale byla nakonec pro všechny hráče spíše nevýhodou. Nedaly se pořádně načasovat údery a chyběla jim přesnost.

Spojím teď přípravu na Mistrovství světa se samotným zápasem – nemohla být pro tebe příprava s malajským týmem i nevýhoda? Z výsledku se zdá, že malajští trenéři načetli dokonale tvůj herní styl.

Rozhodně pro mě byla příprava jedině přínosem a nebýt jí, výsledek by byl ještě horší. Lee Tseung Seng trénuje v soukromém KL Racket Clubu, a má i jiné trenéry než ty, kteří byli v národním centru.

S trénováním nebyl žádný problém, i když jsem se toho trochu obával. Proběhlo i malé hecování, ale bylo to v dobrém a sportovním duchu.

Jaké jsou tvé celkové dojmy z Mistrovství světa?

Mimo jiné mě zaujalo chování diváků, kteří rozumí badmintonu a bouřlivě fandí svým borcům, ale i hráčům jiných národností, když se jim povede pěkná výměna. Zápasy velmi prožívají a například každé sporné rozhodnutí hlavního rozhodčího „ocení“ velkým bučením a pískotem, stejně tak neslušné nebo nesportovní chovaní hráčů. To bylo moc pěkné.

Jaký je tvůj program na srpen?

Včera (17. srpna, pozn. aut.) jsem přiletěl domů, proběhl menší přivítací večírek s kamarády. Víkend si nechám pro sebe na odpočinek a pobyt doma, je moc příjemné se po dvou měsících vrátit mezi svou rodinu. S taťkou vyrazíme na kolo a proběhnout se, půjdu si zaplavat, do posilovny a nejspíš to nevydržím a půjdu i na trénink. Asi zkusím i nový beachbadmintonový kurt v Hořovicích. V pondělí a v úterý mám na programu natáčení instruktážních badmintonových videí, což je součást poměrně velkého badmintonového projektu, který v současnosti vzniká a během několika týdnů by měl oficiálně začít.

Od středy asi pojedu do Rakouska na 4 dny tréninků. Příští středu odlétám na challenger do Turecka. Další týden mě čeká první kolo dánské ligy, následně MM Belgie a MM ČR v Brně. Potom několik týdnů bez turnajů, kdy se pokusím dostat se opět do národního centra v Holandsku, kde se připravím na podzimní část sezóny.

Kdo se podle tebe stane mistrem světa? (Petr odpovídal v pátek, po odehraných čtvrtfinálových zápasech, pozn. aut.)

Před turnajem bych vsadil na Chong Weie a je pro mě velkým zklamáním, že prohrál tak hladce se Sony Dwi Kuncorem. Tento zápas už jsem neviděl, takže nedokážu posoudit. Teď hraje všechno do karet Lin Dana, který se nejspíš stane mistrem světa. Nevěřím, že by ho některý z jeho kolegů přemohl a Sony podle mého názoru nevydrží až do finále hrát stejně dobře jako teď. I když je to Mistrovství světa, kde se může stát cokoliv, myslím si, že nyní je téměř na 100% jisté, že si titul odveze Lin Dan.

Z dalších disciplín si dovolím tipovat pouze čtyřhru mužů, která se podle mě stane kořistí velezkušených Malajců Chong a Lee. Věřím, že si poradí i se silnými Cai, Fu, kteří by se jinak mohli zdát hlavními favority. V mixu věřím indonéské dvojici Widianto a Natsir.

Pepa Rubáš