A jaký je Váš názor?

Na požádání Lukáše Kroce prezentujeme další reakce.

• 1. reakce Jiřího Frendla
      (odkaz na web CK)
• 2. Lukáš Nevečeřal
• 3. Pavel Maňásek
• 4. Ondřej Lubas
• 5. Vladimír Vaško
• 6. p. Zajíček
• 7. Petr Martinec
• 8. Oldřich Mrózek
• 9. p. Zdeněk
• 10. Vladimír Mazúr
• 12. Otevřená odpověď
  Petru Martincovi
  od Jiřího Frendla
• 13. Odpověď
  Petra Martince
  Jiřímu Frendlovi
• 15. Mojmír Hnilica
• 16. Milada Nováková
• 17. František Moravec
• 18. Znovu Ondřej Lubas !
• 19. P. Drančák a F. Teller !

Pokud nesouhlasíte s uveřejněním Vašeho názoru na těchto stránkách, uveďte to prosím výslovně do své odpovědi Lukášovi.

Reagovat můžete zasláním
e-mailu na kroc@edu-most.cz

Stížnosti a námitky týkající se zveřejnění můžete uplatnit na  filipstadnik@atlas.cz.
 

Změna postupového systému
     na celostátní turnaje mládeže?

V Mostě dne 26.3.2003

OTEVŘENÝ DOPIS PANU VORLOVI, PŘEDSEDOVI TMK ČBaS

Vážený pan
Ladislav Vorel
ul. Maříkova 1
621 00 Brno

Vážený pane,

Má reakce je v tomto dopise směřována na změnu systému při celostátních turnajích GPB mládeže.

V Brně – Jehnicích při turnaji GPB U15 jsem byl svědkem podivných rozhovorů na toto téma. K jednání jsem byl jako předseda KM severních Čech přizván až na konci schůzky a měl jsem se k prakticky rozhodnuté věci vyjádřit. Argumenty, které při tomto rozhovoru padali pro mě nejsou těmi pravými, které by měli rozhodnout.

Snížením počtu účastníků při celostátních turnajích má být například učiněno proto, že turnaje jsou moc dlouhé. Pokud omezíme počet postupujících z jednotlivých oblastí, tak sice turnaje zkrátíme, ale demotivujeme spoustu dětí. Kvalifikace na turnaje GPB je pro děti vždy velkou motivací. Zrušením jednoho postupového místa a snížením počtu hráčů s přímým postupem, těmto dětem také více omezíme možnost utkat se s hráči jiných oblastí. Tím, že se hráči budou méně utkávat s hráči jiných oblastí, budou stále hrát s těmi samými a hráči s přímým postupem stále jen mezi sebou, bude z části omezen i jejich výkonnostní růst. Zkrácení turnaje lze provést i jinými způsoby, které se ale v úvahu neberou, čímž se jen potvrzuje o co vlastně jde. Žádnému dítěti, se kterým jsem měl možnost hovořit délka turnaje nevadila a naopak bylo šťastné, že něco dokázalo. Proč se někteří funkcionáři snaží zkrátit turnaj, ale děti nechají do pozdních nočních hodin volně pobíhat po ubytovnách či venku a sami vyhledávají restaurace hospodského typu.

Dalším argumentem má být to, že některé děti na tyto turnaje nepatří. Nepatří tam možná jen ti, kteří jsou do těchto turnajů dosazováni po jakýchsi přátelských líniích nebo s pozic některých funkcí. Ti kteří ale postup v oblasti poctivě vybojují na turnaj patří i když jsou slabší. Začít se nějak musí a jen těžko nováček v republikovém turnaji zvítězí nebo se probojuje mezi nejlepších osm, přesto že třeba ve své oblasti zvítězil. Pokud počet účastníků omezíme, stejně někdo bude poslední a třeba i výrazně poražen, opět řekneme že tam nepatří? Nebo na turnaje nepatří jen ti kteří nejsou v kruhu určitých funkcionářů se slovem rozhodujícím?

Kdo podle mého na tyto turnaje určitě nepatří jsou oni funkcionáři, školení trenéři a vedoucí družstev, kteří se do ubytoven vracejí v nočních hodinách, v podnapilém stavu, dávají o sobě značně vědět a mají být pro děti příkladem. Děti si pak o nich druhý den povídají (jako například i v Brně… „hele slyšel si v noci……ten zas vypadal“…apod.) Nepatří tam podle mého názoru i vrchní rozhodčí, kteří se mezi kurty pohybují s lahví piva v ruce a vesele popíjejí, jsou otrávení, znechucení, velmi nepříjemní a dávají dětem patřičně najevo, že kvůli nim tam musejí být a jinak by mohli dělat něco jiného. To jsou podle mě závažné body, kterými by se měli komise zabývat, odstraňovat je a né demotivovat další část již tak malé základny Českého badmintonu. Snažme se spíše badminton prosazovat, nabízet veřejnosti, vylepšovat a zabývejme se skutečně důležitými věcmi. Komise by například mohli řešit zkvalitnění služeb, například vylepšení ostudných licenčních průkazů a jejich stále menší důležitost a né badminton ničit jen kvůli svému prospěchu, né demotivovat, ale motivovat děti ke sportu a k výkonům. Většina hráčů, která se o změně systému doslechla začala opravdu uvažovat o tom zda má cenu ještě dál bojovat. Uvědomme si, že by se badminton neměl točit jen kolem nejlepších 10 hráčů v republice. Badminton děláme i pro ty ostatní a bez nich těch 10 nebude ničím.

Čas, který badmintonu obětujeme by nás mrzet neměl, proto si myslím, že pokud se z turnaje vrátím o dvě, tři hodiny dříve mě nijak neohrozí a určitě kvůli tomu neodradím děti a neomezím jejich radost z úspěchu. Pokud si někdo chce jen rozdělit přední umístění, užít si v nočních barech a pak rychle domů, tak ve sportu nemá co dělat a má zůstat doma.

Trenéři a funkcionáři, kteří mají stejný názor nebo alespoň obdobný byli velmi málo o těchto jednáních informováni (možná úmyslně) a nebo určitou skupinou přátel, kteří jednání vedou umlčováni. Já sám pokud jsem se snažil do severočeského badmintonu vnést Fair play jsem byl často označován za určitého narušitele a těmito lidmi shazován.

Proto tedy tento můj otevřený dopis, aby se pravdivé informace dostali i těm, kteří neměli tu možnost do těchto vrstev proniknout. Úmyslně jsem v tomto dopise neuvedl žádná jména, pokud to bude nutné a pomůže to situaci řešit, rád budu konkrétnější. Prosím každého o vyjádření se k tomuto dopisu na mojí e-mailovou adresu kroc@edu-most.cz. Výsledky odpovědí předám panu Vorlovi.

S pozdravem
Lukáš Kroc


Super Stars Most, ul.V.Nezvala 2491, 434 01 Most
tel.: +420 732 931 378, fax: 476 709 716
www.mujweb.cz/Sport/superstars, email: kroc@edu-most.cz
 
 

Reakci Jiřího Frendla čtěte na stránkách českokrumlovského badmintonu...
 
 

Nesouhlasím se snížením počtu startujících na celostátních turnajích. Bylo by špatné znemožnit některým hráčům zahrát si s kvalitními soupeři na GP B a M ČR.

Lukáš Nevečeřal
TJ Proboštov
 

Ahoj Lukáši.

Plně se ztotožňuji s tvým názorem a je jistě velmi správné, že takto důležité téma se stává veřejnou záležitostí. Soudím tak podle reakcí, které jsem zaznamenal. Je jistě s podivem, že toto ožehavé téma nebylo vůbec konzultováno s předsedou KOMISE MLÁDEŽE ČBaS ! Důvod je jasný. Je veřejně znám můj názor na soutěže mládeže ( je plně v duchu tvého dopisu ). Jíž 20 roků se věnuji trénování mládeže a vždy po čase, když doroste nějakému bývalému hráči ratolest začne mít pocit, že je potřeba upravovat soutěže tak, abyto vyhovovalo jeho dítěti. Asi by bylo vhodné se zamyslet nad drobnými změnami , ale to je věc na dlouhou diskusi, ale především v KM.TMK by mělo stavět strategii a hledat cesty, jak pozvednout úroveň badmintonu, ale rozhodně to nezachrání reorganizace mládežnických soutěží, nebo nekoncepční mrhání finančními prostředky.Tyto tendence prosazování zájmů určitých skupin, o kterých jsi napsal i ve svém dopise, mě vedli k ukončení práce u juniorské reprezentace. Jsem připraven svolat předsedy KM jednotlivých krajů, abych mohl prezentovat naše společné stanovisko. Schůzka by se mohla konat při MČR družstev dorostu,žáků či U - 17.

Ahoj Maňásek Pavel

 

Lukáši,

do problematiky nasazování a nominací hráčů na juniorských turnajích nejsem zasvěcen a z tohoto důvodu si nedovolím udělat návrh na změnu rozpisu soutěží.

Současně musím ovšem podotknout, že některé části Vašeho otevřeného dopisu, je-li tomu skutečně tak, jak popisujete, se mi skutečně nečetly příjemně...

Přeji příjemný den

Ondřej Lubas
 

Vážený pane Kroc

Přečetl jsem si dopis, který hodláte odeslat předsedovi TMK p.Vorlovi. Na začátku musím uvést, že z větší částí se plně ztotožňuji. V této republice se dá říc, že za v poslední době klesá počet kvalitních badmintonistů a my ještě snížíme možnost konfrontace hráčů na úrovních, kde se právě hráči učí soutěžit a dosahovat výsledky t.j. mládežnické turnaje. Toto navrhované opatření považuji za naprostý nesmysl. Říct, že turnaj trvá dlouho t.j. končí v neděli většinou do 13.00, to považuji za skutečně tlak vedoucích trenérů a dalších, kteří chtějí být co nejdříve doma. Myslím, že je naopak nutné, když už hráčí někam na turnaj jedou aby si zahráli co nejvíc utkání...

Samozřejmě je potřeba turnaje ukončovat s ohledem na bezpečný návrat všech domů co možná v dostupných hodinách. Když se někomu zdá, že turnaj bude dlouhý tak je potřeba radši tam nejezdit než hledat cesty jak ho zkrátit. Lze taky navrhnout, že počet účastníků je potřeba snížit třeba na 4 hráče a turnaj bude ještě kratší. Navrhnou lze jakoukoliv blbost. Zajímalo by mne, kde se tento návrh vzal. Jak již poněkolikáté asi se to nedovím.

Na závěr konstatuji,že toto opatření považuji za nesprávné a škodící českému badmintonu. Vzhledem k změnám na některých postech ve vedení českého badmintonu to chápu jako "nový progresivní čerstvý vítr".

Takových případů za poslední měsíc je několik.

S pozdravem
Vaško Vladimír
 

Čau Lukási,

tvůj dopis mne velice zaujal. Jak možná vís, mne na badmintonu dost záleží, a mnohokrát jsem často vystoupil /a i nadále budu vystupovat/ proti svazovému vedení, poněvadž se domnívám, že svaz nepracuje, tak jak by měl. Domnívám se, že na svazu pracuje mnoho lidí, kteří nemají o badmintonu ani páru, nic nedokázali, a nemají to správné srdíčko, bez něhož se tento sport nedá dělat. Myslím, že pan Vorel je jedním z nich já hraji badminton 20 let, ale s tímto člověkem jsem se nikdy nesetkal! Pro mé tvrzení mám několik pádných důvodů. V tvé reakci na snížení počtu účastníků vím jen toto. Na oblastních turnajích jsme se o tomto bavili s p.Scheinerem, který je rovněž pro snížení počtu účastníků. Připomněl vsak, že co se týče délky turnaje vázne spíse organizace tj. dlouhé rozehrávání před zápasy, prostoje atd. Já nemohu posoudit, poněvadž jsem na těchto turnajích nebyl, ale myslím, že to bude asi v organizaci. Jen pro příklad utkání 1.ligy badmintonu SPOJE Praha-Benátky, mělo začít v 10 hodin, a v 10 hodin a 5 minut, sli SPOJE vytírat kurt. Tak to je nejvyssí soutěž, a co pak mládež! Plně se s tebou ztotožňuji a s mou podporou můžes počítat. Myslím, že by bylo fajn se před sněmem sejít vse prodiskutovat, a pak jít ostře proti nim. V této fázi je potřeba vytvářet co největsí nátlak. Nevím jestli už toto snížení potvrdili? Jestli ne nesmíme dopustit, aby to do sněmu potvrdili.

Tak se zatím měj.

 Petr Martinec

Otevřená odpověď Petrovi Martincovi od Jiřího Frendla je k dispozici zde...
 

Souhlasím s Vaším stanoviskem.

Pokud si mohu dovolit mít názor, jelikož nejsem určitě detailně seznámen blíže se situací v této konkrétní oblasti, ale jezdím se svým synem na turnaje GPB, myslím si, že problém by vyřešilo pořádání turnajů v takových centrech, kde jsou k dispozici více než čtyři kurty, což je zřejmě problém v celé ČR. Jelikož našimi zákazníky jsou komerční centra, která mají i osm kurtů a jistě by svá centra poskytla k těmto turnajům. Problém je však ve financování těchto turnajů, jelikož majitelé těchto center musí zhodnocovat prostředky vložené do těchto center a tudíž otázkou je financování těchto turnajů(pronájmy). Zde je třeba posoudit vůli, možnosti a chuť ČBaS a funkcionářů v této oblasti zainteresovaných. Je zřejmě doba začít hledat cestu, která povede k tomu hlavnímu a tím je všeobecný zájem o badminton jako takový u veřejnosti a následně sponzorů, kteří jediní mohou přinést prostředky, které budou využívány cíleně k motivaci většího počtu dětí - základny, která vyprofiluje větší množství talentů a tím vyšší kvalitu sportovního badmintonu v ČR.

Příkladů je dostatek, není třeba vymýšlet nic nového, vždyť badminton má obrovskou výhodu oproti např. squashi - je to olympijský sport. Kde je v oblasti sponzoringu squash a kde badminton?

S pozdravem Oldřich Mrózek - JONATHAN.SPORT
 

Není víc co dodat, Děčín se připojuje s protestem. Možná by to chtělo malou schůzičku třeba na turnaji - ahoj Zdeněk.
 

Zdravím z Českého Těšína,

velmi rád by jsem se vyjádřil, ale nevím o věci ani to málo, co Vy. Pokud máte něco bližšího, budu rád, když mi to pošlete. Potom se určitě vyjádřím.

Můj osobní názor na mládežnický badminton je takový, že talentované děti by měli hrát jen jednu kategorii a to tu, která jim něco pro růst přinese a ne všechny od U13 - U19 a to nejen na republikové úrovni, ale již na kraji.

Zatím vše, zdraví

Ing. Vladimír Mazúr
 

OTEVŘENÁ ODPOVĚĎ PANU MARTINCOVI

Neponižujme se tím, že v diskusi místo argumentů napadáme.

K „Otevřenému dopisu panu Vorlovi“. Můj komentář je zcela jasný a vyplývá z něj také jasný postoj k soutěžím mládeže. Také jsem si samozřejmě přečetl další reakce příp. názory a v zásadě mohu říci, že korespondují s mým. Ale myslím si, že bychom se měli vystříhat napadání a eventuálně znevažování osob, které také jako my vesměs dobrovolně pracují (každý svým způsobem) pro hnutí.

Předmětem mé reakce je článek Petra Martince plný invektiv, který o soutěžích mládeže neví vůbec nic, protože mnoho let žádnou takovou soutěž neviděl a navíc sám je známý svou nedisciplinovaností, stálé někde káraný za nevhodné vystupování a člověk, pro kterého demokraticky zvolené autority nic neznamenají. Proto od něho není seriosní, aby kritisoval v tomto případě pana Ladislava Vorla, když o něm nic neví.

Tedy koncem 60. a začátkem 70. let, kdy mimochodem pan Martinec ještě běhal po „houbách, pan Ladislav Vorel hrál dávno v Brně badminton a byl v širším juniorském výběru pod vedením representačního trenéra J. R: Beneše (s tím se jistě pan Martinec také celých svých 20 let nepotkal), trénovoval ve skupině, kde hráli takoví hráči jako kupř. Kokojan, Povolná, Grošov, Tetur a s nimi také později Sedlák. Všechno to mnohonásobní medailisté mistrovství republiky a representanti. Vorel také startoval kolem 74. a 76. roku v I. lize za Tatran Poštornou a mezitím také ve druhých ligách. Takže o vlastním badmintonu toho ví poměrně dost. Na překážku mu jistě je, že pak delší dobu v badmintonu nepracoval a nikdy nepracoval na republikové úrovni jako funkcionář. V současnosti vede badmintonový klub v Jehnicích u Brna a trénuje mladé adepty našeho sportu. To ale neznamená, že by měl být osočován, jako člověk, který – cituji: „nemá o badmintonu ani páru, nic nedokázal a nemá to správné srdíčko“.

Každý má právo uplatnit své názory, ale korektně a slušně a neuchylovat se ke zbytečným invektivám, které pak jen oslabují dotyčného argumenty.

Nazdar sokole – Frendl.

 

Ahoj Lukáši, prosím o otištění mé reakce na dopis p. Frendla.

Vážený pane Frendl, reaguji na Vaši odpověď. Nejprve, bych chtěl říci, že máte naprostou pravdu, že jsem se mládežnických turnajů, coby trenér v poslední době neúčastnil. Dost připomínek na adresu organizátorů však slyším, ze všech stran. A když si to dám dohromady se soutěžema dospělých, nevychází z toho nic moc dobrého. Já osobně si vážím lidí, za kterýma jsou vidět nějaké výsledky, a pan Vorel prozatím tento sport nikam neposunul. Možná se mýlím, a pan Vorel bude svou práci vykonávat pečlivě, a ku prospěchu badmintonu, moc bych si to přál. Jsem velice rád, že jste právě Vy reagoval odpovědí na můj dopis, poněvadž si velice vážím Vaší práce, jak trenérské, tak funkcionářské! Pevně věřím, že p. Vorel bude brát hlediska ostatních funkcionářů v potaz, a nám všem půjde o to, aby se badminton dostal mezi opravdu prestižní sporty.

S pozdravem Petr Martinec

 

Vážený příteli,

omlouvám se, že reaguji trochu se zpožděním, ale po přečtení reakcí uveřejněných na svazové stránce jsem se rozhodl také přispět svým názorem.

Na turnaji v Jehnicích jsem osobně nebyl, takže nemohu komentovat "prakticky roz-hodnuté věci", které tam byly údajně prezentovány. Byl jsem však, společně s dalšími představiteli Sportovních center mládeže, přizván na rozšířenou schůzi TMK (předcházející poslednímu zasedání výkonného výboru ČBaS), kde se diskutovala i problematika úprav soutěží GP. Po delší a konstruktivní debatě došlo ke všeobecné shodě, že jistá úprava by byla vhodná, a že TMK předloží prodiskutovaný návrh dubnovému zasedání výkonného výboru k projednání. Změna předpokládá snížení počtu účastníků z 28 na 24 hráčů a omezení ve využívání dalších cest, jak dostat hráče, kteří se nekvalifikovali, na startovní listinu. Osobně tento návrh podporuji a pokusím se vysvětlit proč.

Mezinárodní badmintonová federace se po dvou letech experimentů, rozhodla od dubna 2003 opět používat původní systém počítání na dva vítězné sety do 15ti bodů (s výjimkou dvouher žen) pro všechny věkové kategorie. Tato skutečnost, kterou i náš svaz musí respektovat, prodlouží již tak náročný časový plán soutěží. Při počtu čtyř kurtů v tělo-cvičně nelze sehrát sobotní program v rozumném čase i při veškeré snaze pořadatelů. Osobně si nemyslím, že by mládež měla hrát ve večerních hodinách, zažil jsem již několik turnajů končících tak pozdě, že nebylo možné sehnat v místě konámí cokoliv k večeři. Současná praxe umožňovala start např. 30ti párů v mixu, což znamenalo, že někteří se dostávali ke svým prvním zápasům ve dvouhře až v pozdním odpoledni. Omezení na 24 hráčů v disciplině, při stejném postupovém klíči z oblastí jako doposud, nijak výrazně neovlivní krajské soutěže ani motivaci samotných hráčů. Změnilo by se pouze to, že přímý postup nebude mít 12, ale 8 hráčů (což činí na jednu oblast průměrně 0,5 hráče, který se bude muset navíc zúčastnit krajského postupového turnaje). Toto řešení by nemělo ovlivnit motivaci hráčů, pro řadu znich je naopak určitou demotivací, když mají své jisté a nemusí o postup bojovat.

Navržené snížření počtu je postačující k tomu, aby se dodržel plán soutěže pro sobotní program. O vyšším počtu startujících by se mohlo začít uvažovat až tehdy, kdy bude k dispozici více tělocvičen s pěti či šesti kurty, jak to je běžné v cizině. Bohužel, neuvážené rozhodnutí VV o nutnosti používat koberce pro MR opět zůží počty možných pořadatelů.

Současný systém je časově náročný, a ti, kteří mají zájem na dřívějším ukončení turnajů nejsou obvykle trenéři, natož TMK, ale většinou rodiče jednotlivých hráčů, kteří spěchají domů. Na výše zmíněné schůzi TMK se nehovořilo ani o tom, že by se měl zkrátit nedělní program, naopak se zvažovaly možnosti, jak udržet co nejvíce hráčů v soutěži i do druhého dne (například hraním zápasů o pořadí po oba dny - třeba i ve čtyřhrách).

Je pravda, že při diskuzích o systému turnajů lze vypozorovat prosazování zájmů některých jedinců. Ti, kteří pracují s jedním nadprůměrným hráčem, jsou obvykle pro zúžení. Ti, co mají širší základnu bez špičkových hráčů, volají naopak po otevření turnajů. Bez delší diskuse se k vhodnému modelu nedá dojít a žádné řešení není ideální, ale vždy je moudré respektovat názory těch "zkušenějších", kteří se v mládežnickém badmintonu pohybují již léta, a na vlastní kůži zažili různé, více či méně úspěšné varianty.

Nemíním se zabývat hráčskou kvalitou jako takovou, ale skutečnost, že medaile na MR U19 získávají i čtrnáctiletí hráči, není naši dobrou vizitkou - tím však nechci snižovat snahu těchto mladých hráčů.

Na závěr bych se rád vrátil ke Tvému dopisu. Celá polemika, která se rozvířila jeho uveřejněním, se dle mého názoru dostala někam jinam, než sis patrně i Ty původně přál. Namísto konstruktivních návrhů jsou zde většinou jen odpovědi na Tvůj dopis, které však ne vždy zcela reagují na současnou situaci, ale většinou pouze na nepřesné informace. Vrcholem je pak dopis jednoho našeho ligového hráče, který opět "nezklamal".

Co se týče Tvé poznámky, týkající se večerních aktivit některých dospělých, s tím lze souhlasit. Obávám se však, že po přečtení Tvého dopisu si leckdo může myslet, jaké orgie se zde obvykle odehrávají. Já sám jsem za posledních deset let objel velkou část mládežnických turnajů, ale naštěstí jsem nikdy nic podobného nezaznamenal (i když jsem již o jednom či dvou podobných případech také slyšel). To, že dospěláci zůstanou po večeři chvíli sedět a "pro změnu" se baví o badmintonu, nepovažuji ale za nic špatného, pokud mají své svěřence řádně pod kontrolou. Obsazení vrchních rozhodčích na turnajích GP není záležitostí TMK, zajistit vhodnou osobu je povinností pořadatele. Pokud dojde k pochybení či k protestu, situaci řeší komise rozhodčích, zatím však k takovéto události nedošlo.

Co se týče Tvé kritiky TMK, nechci se k této problematice vyjadřovat (i když také ne se vším vždy souhlasím), neboť nejsem jejím členem. Přesto si myslím, že změna na postu jejího předsedy se zdá být dobrou volbou. Co se týče obsazení TMK, zde to záleží pouze na nás. Každý kraj má právo do jakékoliv komise delegovat svého zástupce. To je cesta ke zlepšení práce - je vždy snažší něco kritizovat, než se o něco starat (viz některé příspěvky). Zde bych viděl možnost i pro Tebe, jak přiložit ruku k dílu.

Osobně vítám jakoukoliv příležitost, jak "pomoci badmintonu", a snažím se pro to i leccos dělat. Obávám se však, že podobné diskuse, jako tato, nepatří na oficiální svazové stránky, ale měly by se odehrávat pouze mezi námi badmintonisty. Není dobrou rekl-amou, aby si například rodiče našich budoucích hráčů mysleli, že většina badmintonových funkcionářů a trenérů jsou neschopní alkoholici, kteří hájí jen své zájmy. To snižuje obětavou práci drtivé většiny ostatních, a také i tu Tvojí.

S pozdravem
Mojmír Hnilica

 

Vážený pane,
 
dlouho jsem se rozmýšlela, jestli se mám zapojit do diskuse, kterou jste vyvolal svým otevřeným dopisem. Nezdálo se mi nejšťastnější vyměňovat si názory tímto způsobem, zvlášť poté, co jsem si přečetla na svazových stránkách některé reakce. Nemám ráda takové ty silácké řeči ve stylu "jít ostře proti nim", stejně tak jako neopodstatněné osočování lidí, kteří se na rozdíl od oněch kritiků snaží pracovat pro jiné a taky hlavně pro badminton. Nechtělo se mi (popravdě řečeno) do této diskuse vstupovat i proto, že dost pamatuju. Postupový systém, který býval v době, kdy hrály mé vlastní děti i otevřený systém, který svaz přijal v porevoluční době. Asi jsem se i trochu bála ohodnocení, že mi tyhle historické zkušenosti jsou spíš ke škodě, i když já osobně je za handicap nepovažuji - spíše naopak. K tomu, že jsem se odhodlala, mne vlastně přiměl dopis Mojmíra Hnilici.

Musím se přiznat, že jsem byla (a vnitřně jsem pořád) zastánkyní otevřeného systému. Když ho svaz zavedl, domnívala jsem se, že je to to nejlepší, co je možné. Myslela jsem si totiž, že všichni jsme schopni posoudit, na co máme: výkonnostně a finančně (a podle toho se rozhodnout). Skutečnost, že si mohu svobodně vybrat, pro mne byla prioritní. Samozřejmě se vším všudy - t.j. i s tím, že rozhodnu-li se špatně, ponesu následky (např. v podobě nulového bodového zisku, vyhozených finančních prostředků - samozřejmě vlastních, atd.). Líbil se mi i bodovací systém, kde úroveň turnaje vyjadřoval koeficient a vůbec mi (tak jako některým, kteří se následně zasadili o zrušení tohoto systému) nevadilo, že si cestou z turnaje domů nemohu spočítat, kolik bodů mí svěřenci získali. Bohužel tento systém svaz opustil poté, co se z otevřených turnajů staly bezmála třídenní maratóny. V podstatě jsme si to zavinili sami, protože na onu svobodnou volbu jsme nebyli připraveni a prostě jsme s ní neuměli zacházet. Čas na to, abychom se to naučili, jsme nedostali. Nutno říci, že někteří ho ani (aspoň mně se to tak tenkrát zdálo) dostat nechtěli. Chybělo jim prostě to direktivum: sem smíš, sem ne.

Návrat k postupovému systému byl pro mne dost těžko přijatelný, nicméně bylo rozhodnuto a mou povinností bylo to respektovat. Soutěže na nižších úrovních se tomuto systému postupně přizpůsobily, možná snad až příliš. Uzavření postupových oblastních soutěží určitě přineslo i některá pozitiva, ale možná bylo i jedním z faktorů, který se podílel na poklesu zájmu o oblastní turnaje a tedy poklesu členské základny. Nebylo to hned, vývoj byl postupný a taky vliv systému je jenom jeden z mnoha faktorů. Současný stav mne ale netěší vůbec. Na úrovni oblastí hrajeme soutěže - kvalifikační, postupové, uzavřené - které končí vprostřed odpoledne. Někde kombinujeme oblastní soutěže i postupová místa. Jakou motivaci má ale trvale mít členská základna, když jejích 80%, možná v některých kategoriích i víc, se na žádný celostátní turnaj nikdy nedostane a díky uzavření krajských soutěží se ve většině případů nepotká ani s republikovým průměrem? Z tohoto důvodu nemohu souhlasit s radikálním snížením počtu postupových míst z oblastí. Na druhou stranu ale musím dát za pravdu TMK v tom, že snížení počtu účastníků celostátních turnajů je opravdu nutné. Zvláště, vezmeme-li v úvahu, že se turnaje prodlouží díky změně systému počítání. Ano, máte pravdu- dětem nevadí dlouhá hrací doba, to jen jejich doprovod je nervózní, když přes všechny přijaté zásady o tom, kdy mají první den B-čkového turnaje začínat poslední zápasy, musí být v tělocvičně ještě několik hodin poté. Souhlasím, že děti se na B-čkové turnaje těší, jezdí na ně rádi a je to pro ně (pro některé) obrovská motivace. Na druhou stranu chápu snahu TMK- a vůbec si nemyslím, že jde o snahu jednotlivců zvýhodnit svého potomka či o snahu o zakonzervování špičky, už tak dost úzké- že pro ty, kteří opravdu představují špičku ve své věkové kategorii, hledá možnosti lepších podmínek.

Co tedy s tím? Otevřený systém patrně není to, k čemu bychom se mohli vracet. Z mapy pořadatelů celostátních turnajů mládeže vymizela taková místa, na kterých bylo možné přijmout větší počet účastníků. Je sice pravda, že účast lze omezit např. termínem přihlášek. Ten, kdo turnaje pořádá, velmi pravděpodobně ví své o tom, jak ukáznění jsou účastníci turnajů a co všechno musí takový pořadatel "spolknout", chce-li, aby turnaj proběhl. Jistě je možné pořádat turnaje jen pro některé discipliny- to však je (alespoň dle mého názoru) věc, na kterou si také musíme postupně zvyknout a hodí se patrně spíš do oblastí. Jistě lze účast omezit i tím, že ze tří vypsaných disciplin může každý účastník startovat max. ve dvou. Tato "specializace" se však možná dá úspěšně aplikovat u vyšších věkových kategorií mládeže, nikoli však obecně.

Přikláněla bych se tedy - po zvážení všech pro a proti (pochopitelně těch, které jsem schopna rozpoznat a posoudit), k následujícímu modelu:

• přímý postup ve dvouhrách bude mít 8 hráčů a 8 hráček ve dvouhrách
  a stejný počet v párových disciplinách
   
• z každé oblasti postoupí 2 hráči a 2 hráčky ze dvouher a po 1 dvojici v párových disciplinách
   
• nebude možné žádné donominování či přenechávání nominačních míst (za jedinou výjimku bych brala donominaci provedenou TMK ze sousední nižší věkové kategorie v případě absence některého hráče s přímým postupem)
   
•  turnaj bude začínat smíšenou čtyřhrou, která se první den sehraje vč. semifinále, v případě možnosti i finále
   
• pokračování budou dvouhry (až do semifinále včetně), vč. event. zápasů o pořadí (vše v sobotu)
   
• v neděli bude sehrána soutěž ve čtyřhrách vč. zápasů o pořadí, dále finále dvouher (event.nesehrané finále smíš.čtyřhry).

Tak a teď k ekonomickým záležitostem:
- při počtu 24 hráčů a 24 hráček není dopad na pořadatele tak výrazný, aby bylo nutné zvýšit startovné, jak se o tom hovořilo na schůzce v Jehnicích. Osobně nejsem pro dramatické zvyšování startovného, ale přikláněla bych se k možnosti upravit startovné na 100 Kč za hráče ve dvouhře a 50 Kč za hráče v párové disciplině. Toto zvýšení není nijak drastické a pořadateli může vynahradit možný menší počet hráčů. Navíc se domnívám, že mnohý pořadatel by byl schopen za těchto podmínek podpořit nejlepší hráče např. tím, že věnuje míčky na semifinálové a finálové zápasy. (Moc se mi líbilo, že to Motorlet na M ČR tak udělal, aniž by upravil startovné).

Na závěr malou poznámku na okraj - jenom pro pořádek. Rozhonutí svazu, že podmínkou (ne samozřejmě jedinou) pro přidělení pořadatelství pro M ČR jsou mobilní badmintonové kurty, nepovažuji za neuváženou. Netýká se GP(B), o něž jde v tuto chvíli především a tudíž vliv na snížení zájmu pořadatelů o turnaje tohoto typu lze vyloučit. To jen, aby bylo jasno.

Pokud by většina prosadila ještě radikálnější snížení počtu účastníků celostátních turnajů, t.j. např. osmička přímo, po jednom postupovém místě z každé oblasti, nezbyde nic jiného, než v oblastech popřemýšlet o tom, co a jak v souvislosti s tím změnit. Jak propojit soutěže v sousedních oblastech účastí na otevřených turnajích, jaké netradiční turnaje pořádat, prostě jak motivovat ty, kterých se účast na celostátních turnajích případně týkat nebude. Mám za to, že by bylo užitečné, kdyby se na svazových stránkách objevil- a to bez ohledu na to, jak shora uvedený problém bude vyřešen- opravdu celostátní termínový kalendář. Ale to už je jiné téma.

Promiňte, prosím, že jsem se trochu víc rozpovídala. Pro mne, tak jako pro mnoho dalších lidí, které znám, je badminton celoživotní náplní. Nemusíme mít stejný názor, ale měli bychom být schopni se respektovat. Z diskuse vedené na stránkách svazu mám smíšené pocity, nicméně dík za prvotní impuls.

Zdraví Milada Nováková
 

Za Chemičku Ústí nad Labem reaguji na otevřený dopis panu Vorlovi.

Pokud by se jednalo o avizované snížení v tom směru, že má postupovat 8 hráčů ze žebříčku a 8 z oblastí, nemůžeme s tím v žádném případě souhlasit.

Připadá mi to jako kdyby se několik oddílů, i když významných, mezi sebou dohodlo, že to budou ony a nikdo jiný, kdo bude rozhodovat o mladežnickém badmintonu v ČR. Já osobně bych se přikláněl k variantě postupu jenom ze žebříčku, např. 32 nejlepších s tím, že by se hrály pouze dvě discipliny: dvouhra + čtyřhra a pak dvouhra + mix, atd.

Na MČR by postup zůstal stejný jako dosud a hrály by se všechny discipliny. Na GP B by i náhradníci byli výhradně další ze žebříčku. Znamenalo by to ovšem zásadním způsobem přehodnotit bodování GP C (po čemž se už dlouho volá) a nový žebříček by se nevydával po GP B, nýbrž před GP B (s vyjímkou MČR). Je to ovšem jen námět do diskuze.

Na obranu těch, kteří chtějí zachovat stávající systém připomínám, že v Ústeckém kraji se na turnajích GP D zcela běžně sejde 28 chlapců a 28 dívek. Hrají se všechny discipliny, stihne se to za jeden den, končí se kolem 19,00 hod. a nikdo s tím nemá žádný problém.

František Moravec
Trenér mládeže
Chemička Ústí nad Labem
 

Byl bych velmi rád, zda-li byste umístil mé stanovisko ke kritice pana Vorla od některých členů badmintonového hnutí.

Jako bývalý člen TMK a trenér jsem měl možnost s panem Vorlem spolupracovat a mohu pouze říci, že jeho názory na problematiku badmintonu dospělých jsem shledával jako velmi rozumné a je škoda, že takových pracovitých nadšenců není více.

Lukáši, prosím o uveřejnění mého názoru jako obranu na kritiku jiných členů hnutí.

Předem děkuji a přeji příjemný den

Ondřej Lubas
 

Vážený Lukáši,

již několik dní sledujeme na internetu badmintonu zcela neprospěšnou diskusi, kterou jsi svým dopisem rozvířil. Protože jsme se v letošním roce zúčastnili prakticky všech GPB turnajů kategorií U13 až U17, musíme konstatovat, že Tvůj dopis je napsán ryze subjektivně a popisuje situaci pouze z Tvého pohledu – nám se takto rozhodně nejeví. Zveřejněním dopisu na internetu a poté většinou kladných ohlasů od lidí, kteří na žádném celostátním mládežnickém turnaji letos (nebo nikdy) nebyli, jsi veřejnosti představil badminton velmi černě, snad v duchu své pověsti narušitele, jak se sám prezentuješ.

Přestože se objevily i ohlasy s věcí obeznámených lidí, jako je Jirka Frendl nebo v poslední době Mojmír Hnilica, rozhodli jsme se jako účastníci schůzky na GPB U15 v Jehnicích připojit několik informací a názorů. V průběhu soboty obcházel pan Vorel všechny vedoucí a zval je na schůzku. Měl za úkol zjistit připomínky k systému soutěží ve všech kategoriích. Na schůzce bylo přítomno asi 12-15 vedoucích, hlavní body jednání byly počty bodů za umístění a délka turnaje. Převládal názor, že problém není v tom, kdy se jede v neděli domů, ale kdy se děti dostanou v sobotu na večeři. Nelze ho řešit přesunutím čtvrtfinálových zápasů na neděli (neúnosné množství náročných zápasů pro nejlepší hráče v jednom dni), je nutné tedy rozumné zúžení počtu účastníků. Návrh, kdy má zajištěno přímý postup pouze 8 nejlepších místo 12 a dále po dvou z krajů, nám připadá dobrý. S omezením „donominací náhradníků“ a párů navíc ve čtyřhrách by mělo dojít k úspoře cca 2 hodin, což by mělo stačit. Navíc postupující z krajů by měly jistotu, že v prvním kole nepadnou na nasazeného hráče. Padaly i další návrhy, ale znovu upozorňujeme, že se nejednalo o závazné usnesení a pan Vorel pouze dává dohromady střípky názorů (tedy i Tvého nesouhlasu) pro komisi, která nakonec bude rozhodovat.

Nejsme sice členy žádných komisí, ale jako pravidelní účastníci turnajů bychom si na závěr dovolili vyjádřit přání, aby se problémy našeho krásného sportu řešily diskusí mezi věcí znalými lidmi na patřičných místech (schůzky na turnajích a potom příslušné komise). Prosazování svého jednostranného názoru jeho zveřejněním s podporou ohlasů jinak nezúčastněných a tedy skutečnosti neznalých lidí, se nám jeví jako naprosto nevhodné a poškozující badminton v očích veřejnosti.

Zdravíme. Pavel Drančák a Fred Teller