V této sezóně jsme vás informovali o českých turnajích jednotlivců, o české soutěži družstev, o světových turnajů jednotlivců a družstev – a stranou zůstali čeští hráči hrající zahraniční soutěže. V několik rozhovorech se pokusíme tento rest dohnat. Začínáme rozhovorem s Janem Vondrou, mistrem rakouským.

Za jaký tým jsi v této sezóně nastupoval, v jaké zemi a jakou soutěž jsi hrál?
Již druhou sezónu hraji 1. ligu v Rakousku a s týmem WBH Wien jsme letos obhájili titul, ale v rozhodujícím zápase jen o 8 míčků.


Zkus stručně představit systém soutěže družstev v zemi, kde jsi hrál.
Soutěž se hraje v osmi týmech na dvě části. Základní část každý s každým, doma – venku a poté první čtyři týmy hrají semifinále na dva vítězné zápasy v jednom víkendu a finále se hraje také na dvě výhry, ale jeden zápas ve volném víkendu.
Vždy první zápas se hraje na půdě toho, co byl v konečné části horší v základní skupině a ostatní zápasy na půdě lepšího týmu.
Jinak z rakouské 1. ligy sestupuje jen jeden tým.

Jaká je úroveň zápasů v rakouské lize, můžeš ji s něčím srovnat? Jaká je společenská úroveň ligy?
Již letos měl každý tým minimálně jednoho zahraničního hráče, ti lepší i více, protože v rakouské lize je neomezený počet zahraničních hráč.
Například náš tým měl toto složení: Maja Tvrdy (Slovinsko), Maja Savor (Chorvatsko), Tina Riedl (Rakousko), Heimo Götschl (Rakousko), Jesper Madsen (Dánsko), Lukáš Klačanský (Slovensko) a já.
Zde vidíte, jak nákladná musí být tato soutěž, nejsme jediným týmem, který se opírá o zahraniční hráče.
Proto na ligu chodí okolo 100 diváků a chtějí vidět kvalitní zápasy, které jsou někdy i hodně vyhecované.

Jaké jsou největší hvězdy tvé soutěže?
Hvězdy soutěže v mužích jsou beze sporu Koch (Rakousko), Petrič (Slovinsko), Utroša (Slovinsko), Makarski, Metodiev (oba Bulharsko), Toth (Maďarsko) a další mladí Rakušané, kteří jsou ale herně velmi nepříjemní.
Z žen jsou to Tvrdy (Slovinsko), Prutsch, Grüber (obě Rakousko), Savor (Chorvatsko), Procházková (Česko) a další.

Na jaké pozici jsi v týmu nastupoval a jak se ti dařilo?
Nastupoval jsem na prvním singlu a většinou i na prvním deblu.
Jsme mistři ligy, tak si myslím, že to se mnou nebylo zas tak špatný. (úsměv)
Jedno utkání ve finále jsem prohrál proti Kochovi, ale pak už jsem ani v jednom setu nezaváhal a poslední zápas jsem Kochovi porážku vrátil a zvítězil 21:8 a 21:12.

Jakého osobního výsledku si nejvíce ceníš?
Cením si tohoto titulu, protože bylo doopravdy vypjaté až do posledního setu, kdy utkání skončilo 4:4 na zápasy, na sety 9:9 a na body jsme vyhráli 328:320.

Budeš zde hrát i příští rok nebo plánuješ změnu?
Ještě nevím, kde budu hrát, ale v příštím týdnu dám vědět a myslím, že to bude krásné překvapení.

A na závěr krátká úvaha na téma: Co pro mě znamenají ligové soutěže družstev?
Ligové soutěže jsou velmi o nervech. Když se vám nepovede dát ten první, ani druhý mečbol a všem lidem proudí krev, to je to krásné na lize. A pak se to podaří a jste hrdinou, to jsou ty krásné okamžiky, pro které to hraji.
Liga je pro mě víc jak turnaj.





Pepa