Jaký byl Sudirman Cup z pohledu českého týmu?
Určitě super nezapomenutelný a nenahraditelný badmintonový zážitek a zkušenost. Ze třetí skupiny jsme nesestoupili, takže částečný úspěch to je.
Kromě Indie se dal porazit každý, pokud by všechno klaplo.
Než se po tak dlouhé cestě a s časovým rozdílem člověk srovná, chvilku trvá, takže na začátku jsme nebyli úplně ready. Honzu Vondru to tak oslabilo, že se nám nastydl (asi kvůli silné klimatizaci), ale naštěstí jsme byli tři kluci, takže se nám podařilo proti Švédům postavit vítězné družstvo.
Všechny zápasy (kromě toho posledního o umístění proti Skotům) skončily 3:2, bylo to vyrovnané, napínavé, plné emocí, nervů, divokého fandění, i když občas to nešlo, například když hrála Čína, to jsme nebyli slyšet. (neslyšný úsměv)
Všichni podali maximum dle možností.

Jaký byl Sudirman Cup pro tebe osobně?
Po dlouhé pauze (operace a znovu nabývání sil) to byl pro mě opět intenzivní zážitek. Kvůli takovýmto soutěžím družstev by člověk hrál až do čtyřiceti (pokud to tělesně a výkonnostně zvládá).
Pokud se na vedlejším kurtu hraje utkání např. Čína – Indonésie, tak prostě podáte 120 procent toho, co umíte. (úsměv)
Zpočátku jsem měl trochu strach, aby se mi nevrátilo zranění, ale nestalo se tak.
První utkání proti USA (i vzhledem k síle mých soupeřů) muselo posloužit víceméně jako otestování, jak se v hale hraje. Nato jak obrovská hala byla, měli klimatizaci zařízenou tak dobře, že nám míče tentokrát nezanášely, což bývá na turnajích Super Series v Asii pravidlem.
Jakmile se člověk na kurtu našel, tak se hrálo dobře. Mix se mi hrál velice dobře a mám z něho celkově radost. V deblu se mi už tolik nedařilo, ale možná to bylo tím, že na této úrovni to lítá prostě trochu rychleji.
Chtěl bych poděkovat Zdeňkovi Musilovi a Láďovi Vorlovi, že se ČR této akce k nezaplacení mohla zúčastnit. Za dva roky se může bojovat o postup do 2. skupiny.

Kdyby se dal vrátit čas, co bys udělal jinak?
Letěl bych tam o pár dní dříve (celé družstvo) a maximálně se připravil, aby už první utkání stálo za to.
Kdybychom si s Petrem před touto soutěží párkrát zahráli debla, tak bychom ty Švédy asi taky porazili.
Holky naštěstí vydržely zdravé a nezranily se, ale třetí holka v záloze by také nebyla špatná.

Co dělí český tým od toho, aby nehrál o 20. místo, ale třeba o místo 10.?
To je na dlouhé povídání.
Kdyby naše debly byly na úrovni jako jsou singly, bylo by to určitě zajímavější.

Jaký byl pro tebe největší zážitek turnaje?
To, že jsme porazili Švédsko. Kdyby se nám to povedlo před 10-15 lety, tak jsme druzí v Evropě. (úsměv)
Jinak atmosféra v hale, spousta diváků, hlavně když večer hrála Čína.

Jaký byl turnaj mimo kurty?
Cestu jsme zvládli, jen bylo málo času na aklimatizaci, jak jsem se již zmínil.
Ubytování bylo perfektní. Hotel s halou byly relativně daleko od města, takže jsme byli odkázáni na jídlo na hotelu nebo taxíky.
Počasí nám vcelku přálo, některé dny byl již od rána pařák a odpoledne pak dusno. Organizátoři nám z řad místních studentek přidělili průvodkyně, které se o nás po dobu pobytu staraly, což bylo prima a ve městě to mnohdy pomohlo s komunikací.
Byli jsme supr parta.

Jaký tým / hráč na tebe na turnaji nejvíce zapůsobil a proč?
Mongolsko – přestože hraničí s Čínou, badminton mají opravdu špatný.
Naše holky – hlavně tedy v deblu proti Švédsku, Martina i v mixu a Kristína v mixu proti Bulharsku.
Peter Gade – i s obrnou v obličeji (stalo se v průběhu zápasu) vyhrál duel proti Park Sung Hwan (Korea).
Růst nizozemského páru Ridder - Bosch v deblu.



Pepa