Jaký byl Sudirman Cup z pohledu českého týmu?
Český tým startoval v 3A skupině a všechny utkání, které jsme odehráli, byli velmi vyrovnané, porazit se nám však podařilo jen Švédsko, přestože proti USA a Bulharsku chyběl opravdu jen kousek.
Takže na jednu stranu myslím, že je velká škoda, že jsme nedokázali i tyto dvě utkání dotáhnout do vítězného konce, ale konečné 22. místo, které nám připadlo po porážce se Skotskem, je myslím stále velmi dobrý výsledek pro jeden z nejmenších týmů Sudirman Cupu.

Jaký byl Sudirman Cup pro tebe osobně?
Pro mě byl tento Sudirman Cup rozhodně jeden z nezapomenutelných turnajů. Turnaje v Asii mají vždy tu nejvyšší organizační kvalitu a skvělé zázemí pro hráče.
Badmintonově to byl můj poslední turnaj sezóny a zahrála jsem si velmi dobré zápasy.
Debly s Kristínou nám moc šly, přestože je normálně nehrajeme, a opravdu jsme si každý další zápas spolu užívaly.
Stejně tak mix spolu s Honzou Fröhlichem jsme hráli po letech, ale sedlo nám to a přinesli jsme vítězný bod proti Švédsku.
Navíc jsem si zahrála i dvě dvouhry, kde sice moc šancí na výhru nebylo, ale i tak z nich mám dobrý pocit a nechala jsem na kurtu všechno.

Kdyby se dal vrátit čas, co bys udělala jinak?
Přála bych si, abychom mohli do Guangzhou přiletět o pár dní dříve a lépe se aklimatizovat a seznámit se s halou a prostředím.
Bylo to opravdu moc narychlo a negativně to ovlivnilo výkony všech hráčů v prvním utkání proti USA.

Co dělí český tým od toho, aby nehrál o 20. místo, ale třeba o místo 10.?
U nás badminton obecně stále postrádá jistou profesionalitu. Všichni hrajeme za své a trénujeme v zahraničí, protože doma tomu něco chybí.
Takže asi by to chtělo větší medializaci a systém, pak bude i více kvalitních hráčů a možností a snad i vítězství.

Jaký byl pro tebe největší zážitek turnaje?
Rozhodně vypjatý průběh zápasu se Švédskem a jeho šťastný konec pro nás.
A pak také skvělá atmosféra v hale při utkání domácích.

Jaký byl turnaj mimo kurty?
Přílet byl bez problémů, do Hongkongu mi cesta utekla až neuvěřitelně rychle, v letadle jsem skoukla pár filmů, najedla se, prospala se a už jsme tam byli.
Horší to bylo s cestou autobusem do Guangzhou, kde nás trochu obtěžovaly zdlouhavé hraniční kontroly.
Ubytování se nedalo nic vytknout, na pokoji nám nechybělo vůbec nic a v hotelu bylo také všechno od posilovny s bazénem až po chutné snídaně.
Moc se mi líbila všudypřítomnost badmintonu, na pokoji jsme mohli v televizi sledovat přenosy zápasů z haly, v restauracích běželi také neustále reklamy a zprávy ze Sudirman Cupu.
Počasí bylo velmi teplé a velmi vlhké, takže venku bylo skoro k nevydržení, stejně jako někdy v autobusech a obchodech, kde sice byla klimatizace, ale tak silně, že mi až mrzly nohy. Poslední den jsme strávili v Honkongu, protože nám letadlo odlétalo brzy ráno. Byl to pro mne nezapomenutelný zážitek, město, kde se mísí čínské tradice i moderní život, nám ukázalo jak tržnice, tak mrakodrapy.

Jaký tým / hráč na tebe na turnaji nejvíce zapůsobil a proč?
Těžko říct, když jsme hráli, sledovala jsem naše zápasy a tak nebylo moc příležitostí koukat po ostatních, ale když už, ráda jsem pozorovala Čínu, protože jsou nejlepší a takové výkony je šance vidět jen málokdy.



Pepa