Pokud by každý zápas druhého dne trval stejně dlouho jako ten první,
dohrával by se úterní program ještě ve středu po půlnoci. Yu Hsing Hsieh (Tchaj-wan)
odvrátil v koncovce třetího setu Arvindu Bhatovi (Indie) mečbol a za 62
minut se radoval z výhry 21:14, 19:21 a 24:22.
Hned po nich nastoupili na kurt č. 3 Howard Bach, Tony Gunawan (USA) a Tan
Fook Choong, Wan Wah Lee (Malajsie). V přestřelce deblových pistolníků byl
na kurtu nejmladší třicetiletý (!) Howard. Na Tan Fook Choongovi je
sympatický už jeho původ. Narodil se totiž v malajském městě, které nám
Čechům zní velmi badmintonově – jmenuje se Perak.
I ve druhém zápase na kurtu č. 3 se rozhodovalo v koncovce třetího setu.
Trojka do třetice – až třetí mečbol proměnili Američané a po výsledku 21:15,
18:21 a 23:21 jdou ve druhém kole na senzační bronzové medailisty z minulého
mistrovství, japonskou dvojici Shintaro Ikeda – Shuichi Sakamoto.
Další zápasy už tak dramatické nebyly.
Kenichi Tago (Japonsko) v prvním setu snad sám nevěřil, že by mohl sedmého
nasazeného Joachima Perssona posadit na první letadlo do Dánska a prohrál
16:21. Další dva už jistě získala 21:14 a 21:13 a z šestnáctky nasazených
singlistů byl vyřazen asi nejslabší hráč.
Čínské páry ve smíšené čtyřhře hrály ve svítivě žluté kombinaci. Že všechny
zvítězily, není snad ani třeba psát.
K životnímu výkonu se vzepjal Steinar Klausen, jediný norský reprezentant na
turnaji. Nežehral nad špatným losem, přiletěl do Hajdarábádu a osmému
nasazenému Sung Hwan Parkovi (Korea) byl dlouho více než vyrovnaným soupeřem
– ve třetím setu mířil za prvotřídní senzací, když vedl 15:12 a ještě 16:14.
Závěr ale aktuální korejské jednička zvládla, ale byly to větší nervy než
všichni čekali.
Pepa
