Stejně jako je pět olympijských kruhů, tak je i pět českých badmintonistů, kteří hned první den zasáhnou do dějin olympijských her v Pekingu. Kristínu Ludíkovou a Petra Koukala čeká zápas v sobotu odpoledne. V obou je povede jejich dočasný kouč Zdeněk Musil. Ještě před nimi bude rozhodovat zápas Mojmír Hnilica, a to jako hlavní rozhodčí. Ale vůbec prvním českým účastníkem her byla Jana Honnerová. 

Ty jsi zasáhla do víru olympijských her jako vůbec první český zástupce. Jako lajnová rozhodčí jsi působila hned v prvním zápase.  

Zápas byl výborný a napínavý, užila jsem si ho. Dvě Julky – Juliane Schenk (Německo) versus Maria Yulianti (Indonésie).

Z mého amatérského pohledu typický střet evropského a asijského badmintonu.

Juliane hrála pestrou, pohlednou a emotivnější hru, s řadou nečekaných nebo vtipně vyřešených balónů. Byla mnohem lepší na síti, kde si i soupeřku snažila držet.

Maria naopak Němku tlačila dozadu a hrála konzistentně a pracovitě, emoce nebyly moc znát. Kdykoli dostala balón ne úplně dozadu a stihla pod ním být včas, tak velmi nekopromisně zakončovala, zvlášť křížný říznutý kraťas z forhendu jí přinesl spoustu bodů.

Juliane vždycky nastoupila do setu s vervou, ničila Indonésanku přesnými dropy. Kolem půlky setu se pak dostala pod tlak, začala zvedat a otevírat hru, pak šlo spíše o štěstí nebo o to, jestli se zkoncentruje zpět na svoji hru. V závěru jeden promarněný mečbol a dvě rychlé chyby a Maria jde dál. Škoda. 
Hala byla plná tak ze třetiny a dost tichá, snad se to zlepší. Ale jinak všechno perfektně klapalo, organizace na jedničku. Ani by nikdo nic jiného nečekal.

Premiéra byla znát hlavně na hlavním rozhodčím. Celý zápas se mu klepala ruka, nervózně podupával chodidlem a když Juliane za stavu 17:18 podala zprava, raději to nechal plavat. Ale za to se nestřílí. (úsměv) 
 
 
To nebyl amatérský, ale velmi profesionální pohled. Měla jsi v průběhu více než hodinového duelu nějakou krizovou chvilku? Byla jsi na docela vytěžovaném místě zadní lajny. 

Krizovou chvilku? Po náročném návratu ze zahajovacího ceremoniálu a snaze poslat ti nějaké fotky jsem stihla naspat tři hodiny. Takže krizové bylo hlavně ranní vstávání. Ale dnes už na naší (jedinou nečínskou) skupinu lajnařů zbyl jen jeden další zápas - ten Kristínin.

Tak mám volno, jelikož naše neoficiální označení je „the neutral group“. 
 
 
Málem se ti splnil tvůj "sen" - udělat v televizi botu ve třetím setu za stavu 19:19. Zápas živě vysílala Česká televize a za stavu 19:18 ve třetím setu si musela rozhodnout, zda byl míček dobrý či aut. 

Fakt? No když to říkáš... Naštěstí v tomhle zápase na mojí čáře žádný sporný balón nebyl. (úsměv) 
 
 
Jak zatím probíhají soutěže v badmintonu z tvého pohledu – kolik zápasu tě dnes a zítra čeká? 

Je šest skupin čárových, v té naší je 14 lidí, na zápas je potřeba 10 lajnových rozhodčí. Zápasů je celkem asi 120, takže za celou olympiádu to vychází v průměru na 14 zápasů.

Naše skvadra, respektive její nečínská část, by měla přednostně dělat všechny čínské zápasy, takže to bude trochu víc.

Herních dní je devět, což vychází tak na dva, nejvýš tři zápasy na den.

Přesný program ale víme nejdřív den dopředu, vesměs musíme být v hale pořád.

Dneska jsem kromě výše zmíněného zápasu ještě byla u singla Przemka Wachy s Raulem Mustem. Przemek naplnil očekávání a Raula bez milosti seřezal. 
 
 
Jak probíhá tvá komunikace s ostatními rozhodčími, čárovými i hlavními? 

V pohodě. Používám ústa k mluvení, oči k pomrkávání a ruce k signalizaci dobrý a aut. 
 
 
Budeš rozhodovat zápasy všech čínských hráčů, jak bylo plánováno? 

Když budou hrát Číňané na více kurtech naráz – což pochybuji, kvůli televizi to tak neudělají – nebo na jednom kurtu hned po sobě, tak má být „neutrální“ skupinka rozesazena alespoň na „důležité“ čáry. 
 
 
Budeš přísná i na Xie Zhongba, o kterém je známo, že se ti líbí, a nebudeš mu nadržovat? 

Sednu si na prostřední podávací čáru a budu se kochat. Doufám, že zase přijde v tom tričku bez rukávů. (zasněný úsměv) 
 
 
Jak se ti zatím líbí v Pekingu? Zbude ti vůbec čas na prohlídku města? 

Peking jsem hodně detailně viděla loni, v aktuálním počasí a při představě davů turistů rozhodně žádnou prohlídku dělat nebudu.

Výjimku má Český olympijský dům, protože dovezli plzeňské pivo, a olympijská vesnice, protože jsem zvědavá, jak se našim bydlí.