Jan Fröhlich: Do konce roku bych chtěl být česká jednička.
Jan Fröhlich hodnotí své první tři měsíce olympijské kvalifikace.
S jakými cíli a v jakém postavení jsi do olympijské kvalifikace vstupoval?
S postavením nízkým, cíli vysokými.
Olympijská kvalifikace má za sebou tři měsíce, jak jsi s nimi spokojen?
Začátek byl docela ok. Vím, co chybí. Pak přišel jeden zápas, který bych neměl prohrát a potom dvakrát šílený los. Aspoň jsem si ten špatný los vybral, když jsem byl nachlazen.
Zatím jsi objel do olympijské kvalifikace šest turnajů. Kromě turnajů na Maledivách (1520 bodů) a Mauritiu (1370) to ale jsou menší než tisícibodové zisky. Chtělo by to bodově přitlačit. Kde jsi mohl získat více?
Určitě v Keni, kde byla cesta až do finále. Jinde to dále šlo už jen v Maroku, kde jsem těsně prohrál s Atrašenkovem.
Když už počítáme body, kolik jich bude podle tvého názoru stačit na postup do Londýna nebo na kolikáté místo na světovém žebříčku je třeba mířit?
Potřebuji být minimálně 60., chci však do padesátky, ale nebude to snadné, když člověk nikde není nasazený. Bylo by to přibližně 25.000 bodů. Když koukám na ta jména v první padesátce, tak to nebude sranda, ale rád se poperu. (úsměv)
Ty jsi ale ještě na začátku roku byl na 569. místě světového žebříčku, nyní už jsi za první světovou stovkou a už v pozici české dvojky. Z tohoto pohledu jsi spokojen?
Z tohoto pohledu ano.
Před čtyřmi lety jsi si stěžoval na únavu, objížděl jsi v rámci zisku bodů hodně turnajů. Ani letos jich není málo, máš jich za sebou zatím devět. Jak jsi na tom fyzicky?
Zatím se cítím, až na to nedávné nachlazení a momentální jetleg, dobře. (úsměv)
Na začátku mého návratu na kurty jsem musel co nejrychleji odehrát 10 turnajů a postoupit co nejvýše na žebříčku, teď už budu vybírat pečlivěji a připravovat se cíleně. (úsměv)
Po letech „on the road“ se vracíš domů. V příští sezóně budeš nastupovat za extraligové Benátky nad Jizerou. Proč jsi se rozhodl k návratu?
Může za to několik věcí, ale hlavně mé rozhodnutí pustit se do olympijské kvalifikace. To, že budu hrát za Benátky, ještě není oficiální a úplně dohodnuté, ale asi je to každému stejně jasné. (úsměv)
Pro úspěch v kvalifikaci ti kryje záda přípravný tým. Můžeš představit jeho složení?
Nemůžu, chtějí převážně zůstat utajení, ale chtěl bych jim tímto alespoň oficiálně poděkovat, hlavně Terezia Company, bez které by to všechno nebylo možné.
Jaké máš plány na následující měsíce, jaké turnaje tě v následujících měsících čekají?
Po krátké pauze po kanadském GP mi začíná kondiční příprava, při níž budu tiše závidět těm, co mohou hrát mistrovství světa. (úsměv)
V září mě čeká trio: Guatemala, Brazílie, ČR. Ve dvou ze třech bych rád udělal minimálně semifinále.
Před osmi lety a čtyřmi lety jsi byl v pozici toho, který „musel“. Tlak olympijské kvalifikace na tobě byl znát. Nyní jsi v jiné pozici. Vracíš se po zranění, dobýváš ztracené posty, můžeš jen získat. Jak se cítíš po této stránce?
Výborně, rád si zahraji roli hladového underdoga. (úsměv)
Jaké máš plány a cíle do druhé části roku 2011, životní i badmintonové?
Užít si turnajovou a tréninkovou jízdu. (úsměv)
Do konce roku bych chtěl být česká jednička!
Máte-li jakýkoliv dotaz ohledně badmintonu a na našich stránkách jste nenašli odpověď, napište mail na adresu jrubas@seznam.cz. Bude-li to v mých silách, rád vám na něj odpovím.
Související články
