Zdeněk Musil hodnotil tvůj zápas s Janem Jorgensenem jako životní. Jak jsi to viděl ty?
Zdeňkovo hodnocení mě velmi potěšilo. Za životní zápas toto utkání rozhodně nepovažuji, na to tam bylo příliš mnoho nevynucených chyb.
Ale nyní s odstupem času se na zápas dívám pozitivněji než těsně po jeho skončení a hodně jsem si z něj vzal.

Jak bys zpětně analyzoval zápas s hráčem nejužší světové špičky? Jak se v průběhu zápasu vyvíjela taktika, jaké pokyny jsi od svého trenéra dostával?
Bohužel můj trenér Ray Stevens byl nemocný a nemohl se ME zúčastnit.
Možná to byla právě jeho absence, která by rozhodla o jiném vývoji zápasu. Taktiku jsem měl celý zápas stejnou, snažil jsem se hrát aktivně a výměny ukončovat. S žádným dánským hráčem nelze jen "pinkat" a čekat na jeho chybu, natož s Jorgensenem, který dokázal porazit díky své trpělivé hře i světovou jedničku Chong Weie. Tato taktika, myslím si, fungovala dobře, jen byla proložená příliš velkým množstvím chyb v "mezihře".

Chybělo mi více trpělivosti a odvahy hrát delší výměny.

Čtyři z pěti titulů na šampionátu získali Dánové. V tom mají výhodu nejen na turnajích, kde jsou dánské výpravy často nejpočetnější, ale i na trénincích. Ty jsi v tomto solitér a na mistrovství jsi se připravoval v domácích podmínkách. Dovol mi tři otázky v jedné - kde jsi se na mistrovství připravoval, s kým a jak?
Připravoval jsem se ve Sportovním Centru Hamr Bráník, kde mi poskytli perfektní podmínky pro trénink. K tomu také přispěla firma Uher Company, která mi dlouhodobě zapůjčila badmintonový kurt, díky kterému byla příprava ještě kvalitnější.
Připravoval jsem se především s Kubou Bitmanem, který mi hodně pomáhal a několik tréninků mi víceméně "sloužil" jako perfektní nahrávací stroj aniž by si sám z tréninků něco odnesl. Za to bych mu rád ještě jednou poděkoval.

Těsně před ME jsem byl dvakrát hrát také s Honzou Vondrou.
Spíše než náročný trénink bych přípravu popsal jako vylaďování formy a psychiky. V tom mi velmi pomáhal Ivan Křenek a myslím, že jsme udělali obrovský kus práce.

Je škoda, že nakonec to celé nevyšlo o tři míčky.

Nemohu se nezeptat, jak dlouho jsi cestoval domů?
27 hodin, během kterých jsem vystřídal 7 různých dopravních prostředků (tramvaj, vlak, metro, taxi, bus, trajekt, bus, auto). Šílené.

Závěrečná otázka míří k srpnu. Už bys asi rád protrhnul smůlu velkých soutěží (OH, MS, ME), od mistrovství Evropy 2006, kdy jsi se dostal do 3. kola, jsi na nich nevyhrál zápas. Připravuješ se na letní mistrovství světa i s touto motivací?
Nijak tuto statistiku nevnímám. Téměř vždy jsem na velké akci zahrál velmi dobře. Že se mi to zatím nepodařilo přetvořit ve velký výsledek, je snad jen smůla a věřím, že je otázka času kdy to konečně klapne.

Beru všechny tyto prohry pozitivně a i když mě samozřejmě strašně mrzí, tak věřím, že mají svůj význam a jednou mi pomohou.